Dcera cizinky

Kapitola 48: Známý muž

"A já si myslel, že jsi slušně vychovaná!" Nejmenší dívek se prudce otočí. Jakmile její pohled padl na menšího a podsaditějšího zrzavého muže s tváří posetou pihami. Brunetka několikrát zamrkala, aby se ujistila, že ji zrak neklame. "Co na mě tak koukáš?" zasmál se muž a rozpřáhl ruce. Hope zavrtěla hlavou, došla k němu a krátce jej objala. "Co tu děláš?" zeptala se překvapeně. "Krotím divou zvěř?" navrhl zrzavý muž. "Dal ses na profesorskou dráhu?" Muž se zasmál. "Mluvím o trochu masožravější zvěři, Hope. Ale v podstatě máš pravdu." "Takže si přijel s draky?" "Přesně tak, krásná čarodějko." "Nech toho, ještě se budu červenat." vyplázla na muže jazyk. "Na to si dávej bacha, Charlie." "Fred má pravdu. Mamka by vám okamžitě vystrojila svatbu." varovali svého bratra dvojčata, jež se z něčeho nic zjevila za dívčinými zády.

Muž se zasmál a přívětivě se svými bratry pozdravil. "Všichni máme spřízněnou duši, jež je vepsána ve hvězdách." "Všichni ovšem nemají tolik štěstí, aby jí nalezli." citovala dvojčata s rukou položenou na hrudi v místě, kde se nacházelo srdce. "Nedělejte si z toho srandu." pokáral dvojčata Charlie. "Nechci ti brát iluze, ale autor této věty, to bral jako vtip." upozornila Hope zrzavého muže s úsměvem. "Sirius je sám jeden velký vtip. Samotář, který zbožňuje děti svých přátel." pokroutil nad černovlasým mužem nechápavě hlavou. "Děláš, jako kdybys nebyl stejný." "Pravda." zasmál se Charlie. "Až na to, že já si počkám až na své neteře a synovce." mrkl na dívku, která okamžitě zvedla ruce k protestu. "Na mě nekoukej. Tohle jsou tví bratříčkové." kývla hlavou k zrzkovi, jež ji objal kolem ramen. "To si povíme za pár let, prcku. Mimochodem jsem včera mluvil s Ellie." "A co ti pověděla zajímavého, trpaslíku?" ušklíbla se dívka. "Že se ti k nám o letních prázdninách nechtělo." Brunetka těžce polkla. Tušila, že teď přijde dlouhý výslech. Výslech, kterému se chtěla vyhnout.

Vyčerpaně padla na postel. Ať se snažila jakkoli, Charlie se jí neustále vyptával, proč se jí k nim nechtělo. Dvojčata mu samozřejmě velice ochotně přizvukovala a dívčiny kamarádky se raději vypařily dřív, než se na ně stačila obrátit s prosbou o pomoc. Některé věci si prostě musíme vyřešit sami. Tak už to prostě chodí. Po dlouhém výslechu, kdy zrzkům stejně pořádně neodpověděla, byla propuštěna s příslibem, že Charliemu v nejbližší době napíše dopis.

V tuto chvíli se drobná dívka rozvalovala na své posteli a nepřítomně škrabkala Fixe, jež se uvelebil na její hrudi. "Jste zrádkyně." zamumlala. Katie se tiše zasmála, zatímco Alice se zatvářila uraženě. "Jaké pak zrádkyně? Ty si tu ta, co nechce jezdit na prázdniny proto, že nemusí dvojčata." "No a?" "Alice má pravdu, Hope." přidala se k černovlásce Katie. "Nemáš ráda dvojčata, ale s ostatními si rozumíš. Proč to teda tak hrotíš? Nikdy si nebudeš rozumět s každým. Život je o kompromisech..." "Katie, někdy zníš až moc jako moje máma." uchechtla se brunetka, načež postrčila kocourka, aby z ní slezl a vstala z postele.

Postavila se k zrcadlu. Culík se jí už pomalu rozpadal. Vzala tedy za gumičku a vlasy si rozpustila. V onu chvíli se jí vybavila slova jednoho zrzavého chlapce. Mám radši, když je nosíš rozpuštěné. Sama pro sebe se usmála a s osuškou v ruce zamířila do koupelny.

_______________________________________

Tak zase zítra. 😁

Dobrou noc! 🌙

💋🤗💖