Dcera cizinky

Kapitola 23: Pokračování války

Černovláska pohlédla na svou kamarádku. "Proč si na něj byla taková?" "Jaká?" zeptala se jí brunetka. "Nepříjemná, chladná, protivná, odtaž..." "Stačí, Alice. Myslím, že to Hope pochopila." skočila dívce do řeči Katie. "Neřekla bych, že jsem byla chladná..." "Tak odměřená?" navrhla Alice. Brunetka po ní hodila pohled, který by mohl zabíjet. Černovláska si toho ale nevšímala. "Hope, možná bude lepší si přiznat, že si na George nebyla zrovna milá." "Na George?" To je rozeznají všichni kromě mě?! "To byl Fred." Tak ne. Pletou si je všichni... "Jsi si jistá, Alice?" zeptala se Katie. "Ne. Ty si snad jistá jsi?" opáčila černovláska. Dívka zavrtěla hlavou, čemuž se Hope zasmála.

Pomalým krokem došly až ke skleníkům. "Tak jo holky, bavte se." ušklíbla se škodolibě Alice. "Zrádče." přimhouřila Hope na černovlásku oči. "Pomůže ti, když řeknu, že zítra má delší vyučování než my?" Hope se spokojeně usmála. "Pomůže." přikývla, nad čímž Alice protočila oči a zamířila zpět do hradu. "Měly bychom ji zítra taky doprovodit k učebně." zauvažovala brunetka. "Určitě. Jo a nemysli si, že se z toho vykroutíš." upozornila Katie svou kamarádku. "Z čeho?" "Z toho, že si nebyla na..." zasekla se dívka. "Že si nebyla na jedno z dvojčat milá." "Myslíš Parvati a..." "Nezkoušejte mou trpělivost, slečno Lupinová." pohrozil jí Katie prstem. Dívky vyprskly smíchy a následovaly své spolužáky do skleníku.

Když se Katie a Hope konečně vrátily do pokoje, musely čelit výsměchu své spolubydlící. "C-Co jste u Merlina vyváděly?" dostala ze sebe. "Slečna Bellová chtěla pokračovat v té vaší včerejší válce." odpověděla brunetka, ze skříně vytáhla čisté oblečení a zamířila do koupelny. "Nějak to nechápu." přiznala se smíchem Alice. "No, neměla jsem po ruce žádný kus oblečení, tak jsem použila hlínu." pípla Katie, čímž Alice ještě více rozesmála. "Bellová!" vyjekla Hope, když za sebou zavřela dveře a pohlédla do zrcadla. "Já tě zabiju!" křikla na svou kamarádku, zatímco si z vlasů vytahovala hroudu hlíny. "Vrátila ti to alespoň?" zeptala se černovláska. "Co myslíš?" uchechtla se Katie, a pomalu se začala otáčet, aby si Alice mohla prohlédnout její zuboženou uniformu.

To odpoledne bylo v pokoji dívek opravdu veselo. I přes dlouhou a důkladnout sprchu zůstala sem tam v dívčiných vlasech troška hlíny, což drobná dívka rozdýchávala jen těžko. Na své vlasy byla velmi háklivá. "Víš jakou práci dá, aby vypadaly dobře?" zeptala se podrážděně po cestě na večeři. "Už jsem se ti omluvila." rozhodila bezmocně rukama její kamarádka. "Nejhorší je, že se nezlobím na tebe, ale na sebe. Jestli se to dozví táta..." nemusela větu ani doříct. Dívky jí rozuměly. "Prýtová nás neviděla, body nám tím pádem nestrhla, školní trest nemame, takže je všechno v pořádku." uklidňovala ji Katie. "Kromě mých vlasů." fňukla Hope. Alice ji objala kolem ramen. "Nic si z toho nedělej. Chceš snad upoutat něčí pozornost?" Hope se nadechla k odpovědi. "Nechceš." odpověděla si Alice na svou otázku. "Učení je pro tebe na prvním místě." "Musí být." přikývla brunetka. "Jsi na sebe až moc tvrdá, Hope." vyjádřila své pocity Katie. Její drobná kamarádka však zavrtěla hlavou. Neměla pocit, že by na sebe byla přísná. Spíš naopak. Mohla by se na hodiny připravovat víc.

_______________________________________

#45 umístění? Děkuju! Jste úžasní! ❤️

💋🤗💖