Dcera cizinky

Kapitola 50: Pozvání ve Společenské místnosti

Přišel prosinec a s ním i mrazy. Jediné místnosti, ve kterých bylo opravdu teplo, byly ložnice, Společenské místnosti a samozřejmě Velká síň. Nebylo proto divu, že většina studentů trávila svůj volný čas v těchto prostorách. "Hope, budu dole, kdybys něco chtěla!" křikla z chodby Katie. "Dobře!" odpověděla brunetka, jež seděla na kraji své postele. Když Katie zavírala dveře, poněkud s nimi bouchla. To probudilo kouli chlupů, jež se rozvalovala na brunetčině posteli. To byl také ten důvod, proč dívka seděla jen na kraji. Kocourek se nespokojeně zavrtěl. Svá zelená kukadla upřel na brunetku, jež měla právě volné ruce.

Hope se ušklíbla. Moc dobře věděla, co kocourek chce. Natáhla k němu tedy jednu ruku a něžně jej podrbala na bříšku. "Ty jsi to ale rozmazlenec." promluvila na Fixe, když spokojeně přivřel oči a začal vrnět. Po chvíli začal tiše oddechovat. To bylo pro Hope znamení, že už může přestat. Opatrně vstala z postele a přešla k zrcadlu. Vlasy si stáhla do culíku a rychle se prohlédla. Byla bledší než obvykle. Pod očima však naštěstí neměla kruhy, za což byla vděčná. U dveří si obula kozačky, co nejtišeji otevřela dveře a vyšla z ložnice.

Ve Společenské místnosti bylo to odpoledne živo. Studenti hráli Řachavého Petra, Kouzelnické šachy, dělali domácí úkoly nebo se jen tak bavili s přáteli. Hope zamířila ke krbu, u kterého stála Alice s Angelinou. Katie seděla hned vedle nich v křesle. Když byla brunetka sotva metr od svých kamarádek, propukly dívky v hlasitý smích. "Copak je tak zábavného?" zeptala se jich Hope. "Dan z Mrzimoru pozval na ples Helen z Havraspáru ve Velké síni." vysvětlila Angelina. "Nějak mi uniká ta zábavná část." nakrčila brunetka obočí. "Všichni vědí, že ho Helen nemůže vystát. Nepamatuješ si, jaké dělala Helen minulý rok scény, když s ji zval do Prasinek?" Hope si povzdychla. "Kdo je Helen?" "Děláš si srandu?" podivila se Angelina. "Ne. Nemám nejmenší tušení o koho jde." přiznala brunetka. "Taková ta vysoká blondýnka. Má tmavé oči, v Nebelvíru má mladší..." Zbytek Angeliina popisu už dívka nevnímala.

Do Společenské místnosti totiž akorát vešli dva zrzavý chlapci. Přisedli k trojici studentů čtvrtého ročníku, kteří seděli kousek od místa, kde stála Hope a její kamarádky. "Hope, posloucháš mě vůbec?" zasmála se Angelina, když si všimla dívčina nepřítomného výrazu. "Promiň, Angie. Nějak se mi dneska rozutíká pozornost." přiznala provinile. Dívka nad tím jen mávla rukou. "To nevadí." usmála se mile na svou kamarádku. "Hele, Alice, mohly bychom si jít zítra zalítat, co říkáš? Třeba nebude taková zima?" obrátila se na černovlásku. Brunetka se posadila na opěradlo křesla, ve kterém seděla Katie. V ruce držela knihu o Famfrpálu. "A co podnikneme zítra my?" "Nepůjdeš s holkama?" zeptala se překvapeně Hope. "Ani ne. Mohly bychom skočit do knihovny a dokončit esej na Bylinkářství." "To by šlo." souhlasila Hope. "Nebo můžeme..." nakousla myšlenku Katie. Byla však přerušena hlasem jednoho zrzka.

"Angelino! Slyšíš mě?" křikl na dívku s tmavší pletí. Ta se otočila od své kamarádky a podívala se na něj. "Co je?" zeptala se nechápavě. "Nešla bys se mnou na ten ples?" Angelina si jej prohlédla, jako kdyby zvažovala, zda je zrovna on ten pravý. Hope však tušila, že chlapce neodmítne. Nespletla se. "Proč ne, půjdu." řekla s lehkým úsměvem a znovu se otočila na Alice. Po chvíli však pohlédla na Hope a nenápadně na ní mrkla. Brunetka nad tím pouze protočila očima a vzala si od Katie knihu, jež dívka ještě ani neotevřela. Hlavou jí však běžela otázka. Který to byl?

_______________________________________

Kapitola 50! Hrozně to utíká! 😱💖

💋🤗💖