Deal || Czech Harry Styles fanfiction

6. chapter ♦ Dress code

Byla to asi hodina od té doby, co jsem se dostala zpátky domů z hotelu, kde jsme celé dopoledne pomáhala s přípravami výročního večírku. Upřímně, už nikdy nechci něco takového zažít, a jelikož jsem byla vyčerpaná, za odměnu jsem si dopřála dlouhou sprchu. Pořádně jsem se umyla a při odchodu z koupelny jsem si přišla jako znovuzrozená. Uvařila jsem si čas a zapnula notebook, který jsem si předtím položila na stůl v jídelně. Měla jsem chvíli čas, než přijde Lucy. Psala mi, že už je na cestě, ale že dřív, než za hodinu nedorazí. A nezapomněla dodat, že má překvapení, což mě děsilo. U Lucille bych se upřímně nedivila, kdyby domů dotáhla slona, jakože je to to překvapení. Byla jednoduše nevyzpytatelná.

Pohodlně jsem se posadila, tak že jsem zkřížila jednu nohu pod sebou a položila si kousek od sebe hrneček s čajem. Když počítač konečně naběhl, zkontrolovala jsem nejdřív pár věcí do práce, což netrvalo moc dlouho, jelikož jich taky moc nebylo. Pak jsem navštívila několik mých oblíbených stránek, jejich návštěva mi taky nezabrala moc času. Nakonec jsem chtěla počítač vypnout, ale ještě předtím, než jsem to stihla udělat, tak mě něco napadlo. Otevřela jsem Google a napsala tam jméno Harryho, potom jsem stiskla Enter, díky čemu se mi tam objevilo velké množství výsledků. Nejdřív jsem si prohlídla několik fotek, většinou byli vyfocené od nějakého paparazzi. Byl na nich buď opilý Harry, nebo měl po boku holku, ovšem pokaždé jinou. Znechuceně jsem se zašklebila, i přesto, že jsem tak nějak očekávala takový výsledek. Jelikož Lucy pořád nepřicházela, rozhodla jsem se přečíst si ještě nějaké články, protože jsem neměla co na práci.

Když asi po půl hodině zachrastily klíče ve dveřích, zaklapla jsem notebook a podívala se tím směrem. Musela jsem přiznat, že jsem se do toho čtení nějak zažrala, bylo to docela zajímavé a dozvěděla jsem se celkem dost věcí. I přesto, že byl Harry miláček bulváru pro to, jak trávil večery a jak si užíval svého života, tak byl hodně úspěšný v rodinné firmě. Podařilo se mu vylepšit pobočku v Paříži a vydělat velké peníze, podle toho, jak jsem se dočetla, tak se v New Yorku objevil teprve nedávno, nebo spíše se sem vrátil.

„Jsem tady!" křikla Lucille, přičemž hodila klíče na botník a skopla z nohou kozačky. Přimhouřila jsem oči, když jsem uviděla v jejích rukách velkou černou krabici. Bylo mi okamžitě jasné, že je to její překvapení, ze kterého bylo tak nadšená. „Nemusíš mi děkovat." pronesla, když zamířila do kuchyně. „Za to, že jsem ti sehnala ty nejúžasnější šaty na světě, ve kterých budeš vypadat nejlépe ze všech." dodala, přičemž se vítězoslavně usmála. Položila krabici přede mě a kývnutím hlavy mi naznačila, abych to otevřela. Upřímně, neměla jsem slov. Natáhla jsem ruce před sebe a opatrně zvedla víko, jakmile jsem uviděla šaty, zalapala jsem po dechu.

„Kde jsi je vzala?" zeptala jsem se jí, během čeho jsem z šatů nespustila pohled. Už na první pohled mi bylo jasné, že musely stát hromadu peněz, které jsme my neměly, takže jsem chtěla vědět, kde je sehnala.

„Jedna kamarádka z branže mi dlužila laskavost, tak jsem jí využila. Představuju ti dokonalé šaty Ellie Saab z kolekce Podzim/Zima 2015. Podle Dress codu se perfektně hodí." mrkla na mě. Její nadšený výraz pořád nemizel z tváře. „Tak už je sakra vytáhni a koukni se na ně pořádně." okřikla mě po chvíli, čímž mě dostala z transu. Přikývla jsem a stoupla si, přičemž jsem začala šaty postupně vytahovat z krabice. Vrchní část byla bez rukávu a v odstínu tmavě modré, který se postupně měnil do fialové, jak se šaty dole rozšiřovaly. Nad čím jsem se zarazila, byl dlouhý rozparek, který byl na mě možná trochu moc odvážný. „Až na ně sbalíš nějakého miliardáře, očekávám, že mi koupíš aspoň jednu kabelku od Prady nebo Miu Miu." pronesla a našpulila k tomu trochu rty.