Deal || Czech Harry Styles fanfiction

29. chapter ♦ Not just business

Seděla jsem v Harryho obývacím pokoji na pohovce a rozhlížela se kolem sebe. Čekala jsem, až se vrátí. Šel se nahoru převléknout, protože měl na sobě oblečení, které bylo trochu od krve. Navíc mluvil o tom, že by chtěl dát krátkou sprchu. Tiše jsem si povzdychla a pohodlně se opřela, protože mi něco říkalo, že to bude na dlouho.

Cestou sem jsme se zastavili ještě u mě doma, abych si vzala nějaké věci, protože Harry jasně naznačil, že by byl rád, kdybych u něho zůstala celý víkend a já si nestěžovala. Lucy se na mě celou dobu dívala s potutelným úsměvem, přičemž mi řekla, že až se v pondělí uvidíme, tak bude chtít slyšet každý detail.

"Jasmine." uslyšela jsem najednou Harryho. Podívala jsem se na něho přes rameno a trochu přimhouřila oči, když jsem zjistila, že má na sobě jen kalhoty. "Pomůžeš mi rozepnout pásek?" zeptal se mě, během čeho mířil ke mně.

"To myslíš vážně?" položila jsem otázku a tázavě povytáhla obočí, ale nakonec jsem vstala a přešla k němu. Zastavila jsem se kousek od něho a zaklonila hlavu, krátce jsem se na něho podívala a protočila oči, když jsem viděla, jak se ušklíbá. Radši jsem sklopila pohled a začala rozepínat pásek. "Nikdy by mě nenapadlo, že budu dělat něco takového." zamumlala jsem, když jsem začala vytahovat pásek z přezky. Moc mi to nešlo, jelikož to bylo z druhé strany.

"Mě jo." řekl Harry, a pak se krátce odmlčel. "Akorát jsem si myslel, že to bude v jiné situaci, ale teď si taky nestěžuju." dodal hlasem, který byl o něco tišší. Cítila jsem, jak se ke mně sklonil. Rozepnula jsem mu pásek, a potom na něho koukla. Jeho tvář bylo mnohem blíž té mé, než předtím. "Jinak můžeš mi rozepnout i knoflík a zip? Zvládneš to rychleji." dodal a já věděla, že tohle už mi dělá naschvál. Podívala jsem se na něho a zamračila. Chvíli jsme si dívali z očí do očí.

"Fajn." zamumlala jsem nakonec, a pak znovu natáhla ruce k jeho kalhotám a rozepnula knoflík. Na sucho jsem polkla a v duchu si nadávala, že se mi teď tak klepají ruce. Byla jsem si plně vědoma jeho pohledu, který mě ještě víc znervózňoval. Chytila jsem jeho zip a začala ho pomalu stahovat dolů.

"Harry." zaslechla jsem náhle známý hlas, a než jsem si to stačila uvědomit, tak jsem periferně zahlédla Harryho tátu, který stál kousek od nás. Okamžitě jsem od Harryho odstoupila a nervózně spojila ruce za zády. Bylo mi strašně trapně, protože pan Styles si pod tím musel představit něco jiného. Kdyby to šlo, tak bych se nejraději na místě propadla do země.

"Tati." pronesl Harry po chvíli ticha a já se odvážila vzhlédnout. Nejdřív jsem se podívala na Harryho, který působil na rozdíl ode mě klidně. Pak jsem se otočila na jeho otce, který se tvářil překvapeně, ale snažil se to zakrýt.

"Přišel jsem se podívat, jestli jsi v pořádku, ale jak koukám tak…“

---

Převalila jsem se na druhý bok a zoufale si povzdychla. Snažila jsem se už nejméně hodinu usnout, ale vůbec se mi to nedařilo. Otevřela jsem oči a podívala se na hodiny. Bylo něco po půlnoci. Pomalu jsem se posadila, a pak se podívala po potemnělé místnosti. Byla jsem v Harryho pokoji pro hosty, který byl samozřejmě luxusně vybaven a nechyběla velká manželská postel, která byla mimochodem neuvěřitelně pohodlná, ovšem i přesto jsem nemohla usnout.

Nakonec jsem to vzdala a vylezla z postele. Upravila jsem si šedé tílko, které jsem měla na sobě, stejně jako černé krátké kraťasy na spaní. Aniž bych si to pořádně uvědomila, tak jsem vyšla z pokoje a rozešla se po schodech dolů. Napadlo mě, že bych si mohla dát sklenici mléka nebo něco podobného. Vzpomněla jsem si na to, jak mi mamka vařila kakao, když jsem nemohla usnout. Nepatrně jsem se usmála. Jakmile jsem se ocitla v přízemí, rozešla jsem se do kuchyně, ovšem v polovině cesty jsem se zastavila. Otočila jsem se a spatřila Harryho, který seděl na pohovce a koukal před sebe. Málem jsem si ho nevšimla, protože všude kolem nás panovala tma.