Deal || Czech Harry Styles fanfiction

12. chapter ♦ And many other things

„Jsem ráda, že si konečně s někým vyrazíš, ovšem překvapuje mě fakt, že ten někdo je Harry.“ řekla Lucille, během čeho se prohrabovala ve své skříni. Já jenom seděla na její posteli v tureckém sedu, sledovala jí a přemýšlela, jak dnešní večer vlastně přežiju, protože jsem neměla nejmenší ponětí, co vlastně očekávat. „No uznej, že je to nečekané, zvlášť potom, co ještě před týdnem, jsi ho tak hluboce nesnášela.“ dodala po chvíli, a pak se na mě obrátila, čímž mi naznačila, že po mě chce, abych už konečně taky promluvila.

„Víš, myslím, že je to ten případ, kdy se nenávist změní v lásku.“ pronesla jsem bez jakéhokoliv přemýšlení, proto mi význam slov došel až o několik vteřin později. „Teda ne, že bych ho milovala. To teda v žádném případě! Bylo by na to moc brzo a navíc ho ani pořádně neznám, nemluvě o tom…“ raději jsem přestala mluvit a zabořila si obličej do dlaní. Teprve po pár vteřinách jsem se odvážila zvednout pohled a kouknout na Lucy, která se teď tvářila hodně pobaveně. Popravdě jsem se jí nedivila. „Asi moc mluvím, co?“ zeptala jsem se, ovšem spíš řečnicky, jelikož odpověď jsem v žádném případě nepotřebovala slyšet, znala jsem jí přeci sama.

„Kdybys ho už teď milovala, tak bych tě tady zamkla nebo tě rovnou odvezla někam do blázince, nemusíš se bát. Jako správná kamarádka bych se o tebe postarala.“ pronesla se smíchem a já jenom protočila oči. „Já to myslím vážně, protože to bys nebyla ty, Jasmine.“ dodala po chvíli, načež po krátkém odmlčení pokračovala. „A jako ta zkušení z nás ti dovoluju ti dát jednu radu a to. Nikdy se neměň kvůli chlapovi, protože žádnej z nich za to nestojí. A u tebe to platí dvojnásob. Jediné, co je povolené, je to, že se změní on kvůli tobě.“ řekla a já přikývla, načež jsem jí sledovala, jak se prohrabuje dál mezi svým oblečením, které viselo na ramínkách.

„Tak už jsi něco našla?“ položila jsem jí otázku, čímž jsem změnila téma. „Harry tu bude za chvilku a já jsem pořád v domácích teplákách.“ dodala jsem a tázavě se na ní podívala. Původně jsem si chtěla vzít první šaty, co mi přijdou pod ruku a budou vypadat trochu k světu, ovšem to by nesměla přijít do akce Lucille s tím, že mi pomůže.

„Klid. Už jsi nalíčená a vlasy máš natočený, takže se pak jenom rychle převlékneš.“ pronesla. Netrvalo dlouho, a konečně se otočila směrem ke mně a ukázala mi, co vybrala. Tvářila se nadšeně, ovšem o mě se to říct rozhodně nedalo. „Co myslíš?“ položila snadnou otázku.

„Já nevím. Není to zrovna můj styl.“ řekla jsem opatrně s většími mezerami mezi slovy, než bych chtěla. Potom, co jsem se krátce koukla na Lucy, jsem směřovala pohled zpátky na tmavě modrý overal, který visel na ramínku.

„Prosím tě. Díky těm kraťasům budeš mít nohy až do nebe a nebudeš si v tom připadat zase tak strašně, jak si myslíš, když to má dlouhé rukávy. Věř mi. “ argumentovala a jako vždycky vyhrála. Během chvíle jsem už totiž stála před zrcadlem právě v tom modrém overalu a s černými páskovými lodičkami na nohách. Měla jsem pár doplňků ve zlaté barvě a nemohlo mi samozřejmě ani chybět psaníčko, do kterého jsem si dala mobil, peněženku, klíče a podobné další nezbytnosti. „Vypadáš dokonale, pořád ti říkám, že jsi taky měla být modelka. Byly bychom zabijácké duo.“ řekla se smíchem a já se k ní přidala.

„Jasně.“ řekla jsem s nádechem ironie a významně k tomu přikývla. Než stačila Lucy cokoliv říct, ozvalo se dlouhé zacinkaní zvonku, které mohlo znamenat pouze jednu jedinou věc a to, že je Harry tady.  „To bude on.“ oznámila jsem, jako kdyby to Lucille neměla tušit. „Děkuju moc. Za všechno.“ řekla jsem, a pak se zhluboka nadechla, abych si dodala odvahu, přičemž jsem se hned vydala otevřít dveře, což jsem taky během pár vteřin udělala. Za nimi stál Harry, který si mě hned prohlédl od hlavy až k patám. Nejistě jsem přešlápla a čekala, až promluví, jelikož jsem nechtěla být první, kdo začne mluvit. Naštěstí jsem nemusela čekat dlouho.