Deal || Czech Harry Styles fanfiction

13. chapter ♦ Are you okay?

Neměla jsem sebemenší ponětí o tom, že i v pondělí chodí tolik lidí do klubu. Na tanečním parketu nebylo skoro žádné místo k hnutí, ovšem to mě naštěstí bylo jedno. Já seděla vedle Harryho nahoře v nějaké VIP sekci s jeho kamarády, které mi představil, hned jak jsme přišli, což bylo teprve před pár minutami. Neměla jsem ponětí, jak přežiju tenhle celý večer, protože jsem se zatím neuvěřitelně nudila. Jednoduše na rozdíl od mnoho lidí nebyl klub moje nejoblíbenější místo a měla jsem lepší nápady, jak strávit právě pondělní večer.

„Dej si s náma aspoň jednu skleničku.“ zašeptal mi Harry do ucha, když se ostatní něčemu smáli. Jenom jsem zavrtěla rázně hlavou, protože nebyla šance, že bych pila alkohol, když mám být zítra brzo ráno v práci. Na rozdíl od Harryho jsem znala slovo zodpovědnost. „No tak.“ dodal po chvilce, načež mi lehce skousl ušní lalůček. Na sucho jsem polkla, a pak se zavrtěla trochu na místě.

„Ne, Harry. Kolikrát ti mám opakovat, že já dneska pít nebudu?“ řekla jsem, tak tiše, aby to slyšel jenom on. Trochu jsem se zamračila, a pak otočila hlavu, tudíž jsme si teď dívali z očí do očí, naše tváře nebezpečně blízko u sebe. „Protože nepochybuju, že dneska vypiješ dost za nás oba.“ pronesla jsem, čímž jsem narážela na jeho třetí skleničku whisky, během krátké doby. Harry jen protočil oči, načež promluvil.

„To je dobře, že nepochybuješ, ale měla by ses trochu uvolnit. Klidně ti s tím pomůžu, napij se trochu a…“ nedokončil to, místo toho sjel s jeho rukou, kterou měl do teď na mém boku, na můj zadek a trochu ho stiskl. Znejistila jsem a podívala se po ostatních, který tu byli s námi, jestli si toho všimli. Naštěstí byli zabraní do jejich debaty.

„Nepotřebuju tvojí pomoc.“ sykla jsem tiše skrz zuby, načež jsem ho chytla za zápěstí a dala tu jeho ruku pryč.  Než jsem se nadála, tak vrátil tu ruku zpátky na místo, kde jí měl předtím. Podívala jsem se na něho, během čeho jsem nemohla nepostřehnout jeho široký úšklebek na tváři.

„Nepotřebuješ?“ zeptal se trochu pobaveně, předtím než naklonil hlavu nepatrně na stranu a povytáhl jedno obočí. Jen jsem na něho koukala s přimhouřenýma očima. „Prosím tě, kdy jsi naposledy s někým spala? Jsi tak napjatá a nepříjemná, ovšem nic, co bych za jednu noc nezměnil.“ řekl, během čeho jeho tvář byla ještě blíž té mé. Jak se tak pořád přibližoval, tak jsem pořád couvala, dokud jsem nebyla celými zády opřená o opěrku černého koženého gauče, na kterém jsme seděli.

„Tak za prvé, do toho ti nic není.“ pronesla jsem a snažila se znít co nejjistěji, to šlo, ovšem bylo to těžké, protože jeho tvář byla opravdu blízko té mé. Cítila jsem dokonce jeho horký dech s nádechem whisky na svých rtech. „Za za druhé nejsem napjatá a za třetí nepříjemná jsem jenom na tebe.“ dodala jsem, načež jsem se nakonec, až přehnaně sladce zaculila.

„Že mi do toho nic není?“ zeptal se řečnicky Harry. „Jsem teď tvůj přítel, takže mi do toho je hodně.“ pronesl, během čeho jeho ruka pomalu sjížděla dolů po mém stehně. Cítila jsem, jak mi naskočila husí kůže, což způsobilo, že se Harrymu na tváři objevil vítězný úšklebek.

„Zapomněl si na docela podstatné slovo a to je falešný.“ řekla jsem, přičemž jsem si dala hodně záležet na tom, aby to slyšel doopravdy jenom on. „Jsi můj falešný přítel. Všechno je to jenom na oko, takže jestli myslíš, že spolu budeme spát, tak jsi na omylu.“ dodala jsem, během čeho se Harry pořád šklebil.

„Uvidíme, kdo nakonec bude na omylu.“ řekl, načež se jeho ruka zastavila na pár vteřin na mém koleni, potom s ní směřoval opět nahoru, ovšem tentokrát po vnitřní straně mého stehna. „Neříkej, že se ti tohle nelíbí.“ zašeptal, přičemž jeho rty byli necelý centimetr od těch mých. Prudce jsem se nadechla, naštěstí jsem nemusela nic říkat, protože někdo promluvil.