Deal || Czech Harry Styles fanfiction

21. chapter ♦ Don't talk to him

Nejdřív jsem si myslela, že jsem si ho s někým spletla, ovšem čím blíž se ke mně blížil, tím víc jsem si byla jistá, že je to opravdu on. V moment, kdy se naše pohledy střetly, jsme si byla sto procentně jistá. Dívala jsem se na něho se značným překvapením, popravdě jsem ani trochu nečekala, že bych ho mohla potkat. Měl být přeci ve Francii.

"Zdravím, pane Walltere." slyšela jsem hlas pana Stylese vedle sebe, ovšem zdálo se mi, jako kdyby byl na kilometry vzdálený. Jediné, na co jsem se teď zvládla soustředit, byl Wren, který mi oplácel můj pohled. Vypadal také překvapeně, ale po chvíli se mu na tváři objevil menší úsměv, stejně jako mě. To, že jsem se usmívala, jsem si uvědomila, až po chvíli. "A rád bych vám ještě představil mou osobní asistentku Jasmine Stephnes. Společně s Harrym nás doprovázet celou dobu." zaslechla jsem a okamžitě zpozorněla. Otočila jsem se na pana Walltera, kterému mohlo být něco kolem padesáti let. Působil na první pohled sympaticky a mile.

"Ráda vás poznávám." řekla jsem, přičemž jsem zvedla koutky v širokém úsměvu. Přejela jsem si rukama nervózně po sukni, abych si jí uhladila, a pak natáhla jednu ruku vpřed. Cítila jsem se nejistě a rozhozeně vzhledem k situaci.

"Potěšení na mé straně." odvětil šarmantně pan Wallters, načež potřásl mou rukou. Kývla jsem hlavou, a pak se nepatrně rozhlédla kolem sebe. Krátce jsem se podívala na Wrena, který mě pořád sledoval, a potom na Harryho. Trochu se zamračil, jelikož mu došlo, že tady něco nehraje. Než jsem se nadála, tak jsem ucítila, jak mi majetnicky položil ruku na boj. Bylo to drobné, nenápadné gesto, ovšem mluvilo za vše. Krátce jsem se podívala do země, jako kdyby špičky mých bot byla ta nezajímavější věc na světě.

"Jestli je to vše, tak bychom se mohli přesunout na brunch." navrhl pan Styles. Všichni samozřejmě souhlasili, načež se vydali za panem Stylesem, který si povídal s Wallterem. Chtěla jsem je následovat, ale zastavil mě Harry. Trochu jsem se zamračila, jelikož jsem chtěla jít za Wrenem. Potřebovala jsem s ním mluvit po tak dlouhé době.

"Ty ho znáš?" položil Harry otázku, když jsme byli na chodbě jen my dva. Přikývla jsem na souhlas, protože nemělo cenu zapírat. Podle Harryho pohledu jsem jasně poznala, že chce vědět víc, a že mě nenechá jít do doby, než mu všechno řeknu. Tiše jsem si pro sebe povzdychla.

"Chodili jsme spolu na střední škole. Potom jsme se rozešli, protože jsme šli oba na vysoký a ani jeden z nás nechtěl vztah na dálku." odpověděla jsem prostě a pokrčila rameny. Sice jsem se tvářila, že je to pro v naprosté pohodě, ale nebylo to tak. Trvalo mi dlouhou dobu, než jsem překonala, že s Wrenem nejsem, protože jsem ho opravdu hodně milovala. Naštěstí tu byla pro mě Lucille, která mi hodně pomohla to všechno zvládnout. "A rovnou ti odpovím na tvoji další otázku. Opravdu jsem nečekala, že tady bude a nevím, co tady dělá." řekla jsem a bez jakéhokoliv odmlčení se zeptala. "Můžeme jít na ten brunch?" položila jsem otázku a tázavě povytáhla obočí.

"Jo." řekl Harry hlasem, který nebyl zrovna moc příjemný. "Ale v žádném případě se s ním nebudeš bavit." pronesl ve chvíli, kdy jsme se zrovna chtěla rozejít pryč, ovšem místo toho jsem zamrzla na místě. Vystřídalo se ve mně hned několik emocí. V první chvíli jsem byla zmatená, pak naštvaná a nakonec úplně zuřivá. Jak si vůbec dovolit mi říkat, co mám dělat?

"Tak to jsi vážně uhodl, Harry." řekla jsem se znatelnou ironií v hlase. "Nemáš sebemenší právo mi cokoliv zakazovat, a jestli si myslíš, že jo, tak bys měl se sebou něco začít dělat, protože to není normální." dodala jsem mnohem hlasitějším tónem než předtím. Ani jsem nepřemýšlela nad tím, že nás někdo může slyšet.

"Jasmi-" chtěl vyslovit mé jméno, ale já ho zarazila.

"Ne, nic neříkej." přerušila jsem ho, přičemž jsem na něho upřela svůj pohled. "Nic neříkej." zopakovala jsem, tentokrát o něco tišeji. Nechápala jsem, jak může být v jednu chvíli naprosto hodný a hned na to naprostý idiot, kterého bych nejradši nakopala. "Uvidíme se později." řekla jsem prostě, a pak se vydala pryč.