The world is not perfect (Marcus&Martinus)

Pravda?

Marcus

Další den byla škola. "Marcusi vstávej" cloumal se mnou někdo. "Pokud nevstaneš tak ti sním vafle" řekl a přestal cloumat. "Vafle?" zeptal jsem se a hned vystřelil z postele do kuchyně. Ale vafle tam nebyly. "Jen jsem tě musel dostat z postele, dělej jinak přijdeme pozdě" řekl mi Tinus. Dneska to z něj dostanu. Tak jsem se převlíknul a nachystal do školy. Šli jsme teda do školy, po cestě jsme si povídaly a Tinus před školou zastavil. Koukal se na ní tak zvláštně, pak se nedechl a šel.

"V pohodě?" zeptal jsem se. "Jo v pohodě" řekl a šel, ale mě tak nepřipadal. Takhle se chová už delší dobu. Tak jsem to nechal být a šel za svojí partou. Je v ní Thomas, Adam a jeho ségra Layla. A ještě několik lidí. "Hele tamhle jde náš šprt, hele Gunnarsene nechceš mi napsat úkol?" zeptal se ho Adam a začal se smát. Pak si mě všimnul a přestal se smát. "Co to mělo jako znamenat?" zeptal jsem se. "No nic" řekl a poškrábal se na zátylku. "Nic jo? Posmíváš se mému bratrovi, je chytřejší než já ale je to muj bratr. Nedělej z nej šprta a neposmívej se mu. Je ti to dost jasny!!!" zeptal jsem se. "J-jo jasný" řekl a odešel za ostatními, ti se mu jen smály.

"V pohodě?" zeptal jsem se Tinuse. "Jo v pohodě" řekl a odcházel. "Jako to je všechno?" zeptal jsem se. "No co ti mam říct? Že mi to vadí? Stejně budu doma jen to druhé dvojče co nikdo nepotřebuje. Já dělám všechnu práci za tebe a i vařím, a co z toho mám? Nic" řekl a pak si dal ruku před pusu. " Tohle jsi slyšet neměl" řekla šel do školy, ja hned za ním. "Počkej Tinusi!!!" zařval jsem na něj. On ztuhnul a zastavil se, nikdy na něj neřvu. "Co je?" zeptal se se strachem v hlase. "Co se doma děje?" zeptal jsem se. "Nic" řekl. "Ale jo něco jo, mamka říkala že příště to nebude jen horká plotna" řekl jsem a on na mě vykulil oči.

"Ty jsi nás slyšel?" zeptal se. "Nešlo vás přeslechnout" uchechtl jsem se. "Mamka mě zabije když se dozví že to víš, buď prosím potichu. Brácha prosim" řekl a odešel na hodinu. Já pak šel taky.

Po škole-Martinus

Já šel výjimečně domu s Marcusem. Když jsem otevřel dveře, uviděl jsem mamku. "No kde se flákáš? Mazej uklidil.... je ahoj Marcusi" řekla a usmála se. "Ahoj" řekla a obešel mě, šel asi do pokoje. Mamka si oddechla. "Tak a teď mazej uklidit nádobí, a ne že ti něco spadne jako minule" řekla a já jako pejsek poslechl.