The world is not perfect (Marcus&Martinus)

Operace

Martinus

Vzbudil jsem se když někdo vešel do pokoje. Byl to doktor. "Dobrý den, jdu tady pro vašeho bratra." řekl a já se kouknul na Marcuse. Spal, tak jsem ho pomalu probudil. "Co je?" zeptal se po chvilce "Dobrý den, převezeme vás na sál. Jsme připraveni" řekl a on přikývl.

"Asi mám odejít co" řekl jsem a on přikývl. Tak já se zvedl z postele a šel pryč. Sedl jsem si na židli před pokoj, po chvilce přišly doktoři a šli dovnitř. Pak vyšli a odvezli ho na sál.

Já si povzdechl a vzal si mobil. Zajímalo by mě kde je Lukáš. Neukázal se tu od té doby co tu byl Adam. Tak asi nemá čas.

.................

Pořád jsem sed na židli a čekal. Čekal jsem už hodinu, dvě, tři a přišlo mi to divné. Tak jsem začal mít strach. Co když se něco stalo? Co když mají nějaké problémy? Co když to nepřežije? Ne! Nemůžu takhle myslet, určitě je v pořádku. Jen jim to trvá dýl.

"Ahoj" pozdravil mě někdo. Otočil jsem a tam stál Lukáš? "Ahoj, kde jsi byl?" zeptal jsem se. "No byl jsem chvíli mimo město"  řekl mi a posadil se. " A co tu děláš ty? " zeptal se mě zase on." No Marcus je na sále, vydávají mu ten čip. Ale už je tam strašně dlouho" řekl jsem. "Neboj, on je silný. Jako ty, jste přece dvojčata ne" řekl a kouknul se na mě." No asi máš pravdu " usmál jsem se." Já ji mám vždy" řekl a ukázal řadu bílých zubů.

Tak pak jsme byly ticho, to ticho mě ubíjelo. Slyšel jsem i vlastní myšlenky, vlastní dech. Konečně přišel doktor, usmíval se. To je dobře. Lukáš chvilku před tím někam odešel.

"Tak co? Jak mu je?" zeptal jsem se. "Váš bratr měl štěstí, je v pořádku. Bude převezen na pokoj kde bude odpočívat" řekl a pak ho přivezli. Měl na krku obvaz a taky zavřené oči.

"Mužů pak za ním? " zeptal jsem se hned. "No na chvíli, musí odpočívat" řekl a pak odešel. Já hned jak odešli doktoři, tak jsem šel dovnitř.

Ležel na posteli a měl zavřené oči. "Marcusi" řekl jsem a sednu si k němu. "Dal jsi to, jsi v pořádku doufám" řekl jsem a usmál se. "Budeme pak pořád spolu, navždy. Nikdy tě neopustím" řekl jsem mu.

Alespoň jsem si myslel že to tak bude.