The world is not perfect (Marcus&Martinus)

Záchrana

Martinus

Vzbudil mě zvuk, zvuk jako by někdo kašlal. Otevřel jsem oči a rozkoukal se, byla tu tma takže to nebyl problém. Uviděl jsem Marcuse jak sedí a kašle. "Brácha, co je?" zeptal jsem se a šel k němu. Pohladil jsem ho po zádech, když přestal kašlat tak jsem si ho k sobě otočil.

Zděsil jsem se co jsem viděl. Pusu měl od krve a ruku taky. "Bolí tě něco?" zeptal jsem se. On jen zakroutil hlavou že ano. Tak jsem šel mě dveřím a bouchal do nich.

"Halo! Pomůžete nám" zařval jsem a pak přišel nějaký chlap. "Co tu tak hulákáš?" zeptal se, toho jsem tu ještě neviděl. "Můj bratr, potřebuje pomoct. Kašle všude krev, musí do nemocnice" řekl jsem mu a on se jen usmál.

"To není náš problém" řekl a odešel. Tak jsem sjel po dveřích dolů, rozbrečel jsem se hned jak jsem dopadl na zem. "Brácho, já tě dovedu do nemocnice. I kdyby mě to mělo stát život" řekl jsem mu a postavil se.

On se na mě překvapeně kouknul a pak začal zase kašlat. Tak jsem zaklepal na dveře a po chvilce někdo přišel. "Ano?" zeptal se někdo. Byl to Lukáš. "Luky potřebujeme pomoct, Marcus kašle krev a je celý bílý" řekl jsem a on hned otevřel dveře, rozešel se hned k Marcusovi.

Koukal na něj a pak si stoupl. "Musí do nemocnice" řekl a chtěl ho vzít. "Ne já ho vezmu" řekl jsem mu ale on zakroutil hlavou. "Jdi zesláblý, ještě by ti spadl" řekl a šel ven ze dveří. "A co Adam?" zeptal jsem se. "O něj se nestarej, je pryč" řekl a šel dál. "A co ten druhý chlap?" zeptal jsem se zase.

"Ty asi myslíš Nikolase, ten je s Adamem. Jako jeho bodyguard" řekl a už jsem stály u auta. On posadil Martinuse dozadu a já si sedl k němu. "Nebudeš z toho mít problém?" zeptal jsem se ho. "No možná jo, já to nějak přežiju" řekl a nastartoval auto. Vyjeli jsme směr nemocnice.

Jeli jsme asi hodinu a půl. Když už jsme byly u nemocnice tak jsem vystoupily. Lukáš nesl Marcuse a já šel za ním. Došly jsme k recepční. "Dobrý den, tady máme závažného pacienta" řekl jí Lukáš. "Co mu je?" zeptala se. "Kašle krev a je pohublý, potřebuje pomoct!" zařval jsem já. "Dobře, tak já zavolám doktora" řekla a my si šly sednout.

..................

"Dobrý den, omlouvám se ale musel jsem něco zařídit. Vezmeme ho na rentgen a na další vyšetření" řekl a sestřičky ho odvezli na vozíku. "A co vy pane...." nevěděl příjmení. "Gunnarsen, Martinus Gunnarsen" řekl a on na mě koukal. "Co je?" zeptal jsem se.

"Vy jste ten kluk co zmizel, asi před měsícem. Tohle je váš bratr Marcus Gunnarsen že ano" řekl. "Ano" řekl jsem. "Musíme to nahlásit policii" řekl a odešel. Já šel teda za ním, po chvilce jsem se ohlédl ještě ke dveřím. On tam stál, ale netvářil se moc mile.