The world is not perfect (Marcus&Martinus)

Narozeniny

Marcus

Šli jsme se najíst a víte co? My máme narozeniny. Ano je nám 17, konečně. "Brácha pohni, jsi jako ten nejpomalejší šnek na světě" řekl jsem se smíchem. "Hahaha, jo a zítra musím k doktorovi" řekl a došel mě.

"Jo jasně, půjdu s tebou ale teď pohni" řekl jsem mu a popohnal ho dolů. "Jo už jdu, jo a všechno nejlepší" řekl mi.

"Tobě taky" usmál jsem se. "Jo něco pro tebe mam" řekl jsem mu a vyběhl do pokoje. Z jsem vzal dárek a šel za ním. "Brácha nic mi nedávej, mě stačí že tě mám" objal mě.

"To je hezký ale stejně, tady máš" podal jsem mu krabičku. On si s tím šel sednout na gauč. Když si sedl tak to hned rozbalil. Byl to nový mobil, Huawei P20. Nejnovější mobil co jsem našel.

"Brácha no páni, ale to nemůžu přijmout. Je to moc drahý" řekl a vracel mi to. "Ale no tak, jsou to narozeniny. Mě to jednou nezabije, nech si ho" řekl jsem a vrátil mu to.

"Tak děkuju, taky pro tebe něco mám. Ale je to v pokoji. Nechceš si to vzít sám? Je to v šuplíku u postele" řekl a ha proto teda šel. Šel jsem do pokoje a otevřel šuplík, vzal jsem krabičkou a šel zpátky.

Dole jsem si sedl na gauč a otevíral to. Otevřel jsem to s byl tam úplně stejný dárek co on dal mě. Njn dvojčata. "Tak to je super náhoda" řekl a zasmál se.

"No je, alespoň je vidět že jsme dvojčata" zasmál se tomu Martinus.

"Všechno nejlepší!" zařval někdo, byl to Lukáš. Koukli jsem se na něj a zasmáli se, nesl zákusky a šampaňské. "Co? Snad jste si nemysleli že zapomenu" uchechtl se.

"Trochu" řekl jsem a šel ho obejmout, Tinus šel taky a pak jsme si daly zákusky. Nakonec jsme všichni koukali na televizi.