Marcus
Zrovna jsem seděl v pokoji když jsem uslyšel křik. '' Už vám nebudu dělat sluhu! Jsem taky vás syn, tohle je domácí násilí! '' slyšel jsem a tak jsem se šel kouknout co se děje. '' Nebudeš mi tady odmlouvat! Jsem tvoje matka a ty mě budeš poslouchat na slovo!'' zakřičel mamka, tak takovou ji neznám. '' Ne nebudu a nic s tim nemůžeš udělat! '' řekl Martinus. Pak se ozval křik. Tak jsem hned vyběhl z pokoje a běžel se podívat. Martinus byl na zemi a měl na tváři ránu ze které tekla krev.
'' M-Martinusi?'' zeptal jsem se se strachem. '' Ted běž do pokoje a do zítřka tě nechci vidět! '' zakřičel a Martinus se zvedl a odešel.
Běžel jsem za ním a pak slyšel. Jak někomu volá. '' Hele, prosím pomoc mi. Já no, ona mě normálně skla nožem.'' řekl a začal brečet. Chvilku bylo ticho. '' COŽE jaká nabídka? '' zeptal se a pak mlčel a mlčel. Chtěl jsem se tam kouknout ale on zase začal mluvit. '' Takže ty s tím něco uděláš? Jo? Tak děkuju, jsi fakt můj nejlepší kamarád'' řekl a pak jsem slyšel zavrzání postele. Tak jsem šel k němu a zaklepal. Ozvalo se ''Dále'' tak jsem šel dovnitř.
Seděl na posteli a koukal do mobilu. ''Martinusi? '' zeptal jsem se. Otočil se na mě a já uviděl tu ránu, táhla se od spánku k puse. '' Proboha Martinusi! Co ti to udělala'' řekl jsem a šel k němu. On se na mě kouknul a potom se mi pověsil kolem krku. "Brácha, už nedovolím aby ti ubližovala" řekl jsem a hladil ho po zádech když brečel.
ČTEŠ
The world is not perfect (Marcus&Martinus)
FanfictionMartinuse doma trestají, přišně. Za každou chybu co udělá, je trest. Marcus ví že se Martinus s někým bavil, neví ale kdo to je. Co se stane až to zjistí? Jak bude reagovat na to co pro něj dělá?
