The world is not perfect (Marcus&Martinus)

Probuzení

Po týdnu-Marcus

Seděl jsem u něj pořád, ve dne i v noci. Doktor mi to povolil, když jsem jediný z rodiny koho má. "Marcusi, dneska jsem byl na tom výslechu. Adam mlel samé nesmysly. Lukáš nám pomohl, zavřou ho do vazby" usmál jsem se "Za to co ti udělal, bych ho zavřel na doživotí." řekl jsem.

Chodil jsem k němu mu říkat co dělám, alespoň něco jsem mohl dělat. "Marcusi, no tak probuď se brácho" řekl jsem a stiskl mu ruku. On mi ji stiskl nazpět. Kouknul jsem se na něj, usmíval se. "Neboj nenechal bych tě tu" řekl. Já ho hned objal ale to byla chyba, chudák má poraněný záda. "Promiň" řekl jsem mu. "V pohodě" řekl ale nevypadal tak. "Hele dojdu pro doktora" řekl jsem a odešel.

Hledal jsem ho a všude možně, samozřejmě byl u automatu na kafe. "Doktore, Marcus se probudil" řekl jsem a on šel hned do jeho pokoje.

..........

"Takže ještě si tu poležíte, alespoň dva nebo tři týdny" řekl a pak šel pryč. "Super" řekl a rozmach rukama. "Marcusi byl jsi úplně bílí a hubený" řekl jsem mu a on se na ně kouknul.
"Promiň jestli jsem tě vyděsil, cože mi je?" zeptal se. "No nějaká plicní Embolie" řekl jsem. "Aha" řekl jen a koukal do stropu. " Co jen"aha" na to můžeš umřít! " zakřičel jsem na něj.

" Ale doktor říkal že jsme tu byly v čas, že to není tak závazné" řekl Marcus a koukal dal do stropu." Ale stejně se o tebe bojím" řekl jsem mu. "Hele neboj se, jsem straší a postarám se jak o sebe tak o tebe" řekl a usmál se.

"Spíš já se teď staral o tebe" zasmál jsem se, po chvilce se smál i Marcus. "No jo, co nadělám" řekl a posadil se. "Hele opatrně, radši si lehni" řekl jsem mu ale on trval na svém a seděl. " No jo tak si sedni, když chceš" řekl jsem mu a pokrčil rameny.