Marcus
Seděl jsme a nevěděli co dělat. "Nuda" řekl Martinus a spadl do křesla. "Co takhle fotbal?" navrhl Lukáš. Fotbal. To zní dobře. "Tak jo" řekl jsem a zvedl se, Martinus už byl samozřejmě tam.
Já nad tím jen zakroutil hlavou a šel za ním do pokoje. On už byl skoro převlečený. Já se opřel o rám dveří a koukal na něj. "Ale vážně, proč na mě pořád tahle koukáš? Je to už děsivý" zasmál se. "Promiň, jen se kochám" řekl jsem a obešel ho. Šel jsem si pro dres. "Kocháš a mnou? Co na mě prosímtě vidíš?" zeptal se. "No, jsi můj bratr. Mám právo na tebe koukat" řekl jsem a šel se převlíknout.
Když jsem byl hotový vyšel jsem z koupelny, Martinus seděl na posteli a byl na mobilu. "Ty ten mobil nepustíš z ruky ani na chvíli že ne" řekl jsem mu a on se na mě kouknul. "Ne" zasmál se a položil ho. Potom jsem se oba zvedli a šly za Lukáše. Ten už byl taky převlečený a stal s míčem v ruce u dveří.
"Tak jdeme." zeptal se a my přikývli. Tak jsme šly na jedno fotbalové hřiště, nedaleko jeho domu. Tak já jsem si sloupnul do brány a Martinus kopal. "Martinusi je mokrá tráva, bacha" řekl jsem mu.
"Ale neboj" řekl jsem a kopal míč. Ano jeho nešikovnost přesahuje všechny meze. Spadl na zem když kopal do míče, to křupnuti jsem slyšel až sem. Tak jsem k němu hned jak spadl přiběhl.
"V pohodě?" zeptal jsem se. On jen zakroutil záporně hlavou. "Co tě bolí?" zeptal jsem se, v tu dobu už tu byl i Lukáš. "No noha" řekl mi a posadil se. Já se jen usmál a vzal ho do náruče. "Ne neblbni, jsem těžký" řekl mi a zasmál se. Ale se mnou to ani nehlo.
ČTEŠ
The world is not perfect (Marcus&Martinus)
FanfictionMartinuse doma trestají, přišně. Za každou chybu co udělá, je trest. Marcus ví že se Martinus s někým bavil, neví ale kdo to je. Co se stane až to zjistí? Jak bude reagovat na to co pro něj dělá?
