Marcus
Ráno jsem se vzbudil a ucítil na zádech teplo. Kouknu jsem se kolem sebe a došlo mi že ležím na Martinusovi. No na jeho noze, a ještě na té zraněné. Tak jsem se rychle zvednul a kouknu se na něj. Byl tak roztomilý. "Budeš na mě dlouho koukat? Proč jsi se tak rychle zvednul?" zeptal se mě a zívnul si. "Já no, máš zraněnou tu nohu" řekl jsem. On se na mě kouknu a usmál se. "Hele nemusíš o mě mít takový strach, já se nerozpadnu když na mě usneš" řekl a zasmál se.
"Hele nevstaneme už?" zeptám jsem se. " No já se o to pokusím" řekl mi se smíchem a dal nohy na okraj postele. Pomalu se sehnal pro berle a pak si stoupnul a šel dolů. Já šel za ním. On šel pomalu po schodech a já šel za ním. Dole jsme si vzali snídani,bylo teprve 7 hodin. "Hele tak co ta noha? Bolí?" zeptal jsem se Martinuse. "No trochu ale jde to" řekl a jedl dál. "Co budeme dneska dělat?" zeptal jsem se. "No dávají fotbal, tak budeme koukat ne?" řekl. "Jo jasně že budu koukat" řekl jsem mu a taky jedl.
Martinus
Divím se že mi nezavolal Adam. Nevím jestli se něco nestalo. No nevadí, doufám že zavolá nebo napíše. Tak jsme se najedli a šli koukat na fotbal, dávali ho včera a my to neviděli. Tak koukáme dneska. "Góól" zařval jsem. "Kluci co tu tak křičíte? " zeptala se teta. "Omlouváme se, my koukáme na fotbal" řekl jsem a ona se usmála.
"Jo tak to chápu" řekla a někam šla, asi se najíst. "Hele až to zakončí tak můžeme jít do pokoje si něco zahrát, třeba něco na počítači" navrhl jsem. "Tak jo" řekl mi Marcus s koukali jsme dál.
ČTEŠ
The world is not perfect (Marcus&Martinus)
FanfictionMartinuse doma trestají, přišně. Za každou chybu co udělá, je trest. Marcus ví že se Martinus s někým bavil, neví ale kdo to je. Co se stane až to zjistí? Jak bude reagovat na to co pro něj dělá?
