Marcus
Když jsem ho pustil z objetí tak se na mě kouknul. " Proč brečíš?" zeptal se mě Martinus. "Promiň, ale to bylo tak hezky. Jsi můj úžasný bratr" řekl jsem mu a on se usmál. "To jsem rád" řekl a pak vstal.
"Kam jdeš?" zeptal jsem se. "Něco mi říká že tu nejsme sami" řekl mi a šel ke dveřím, ty poté otevřel a ON tam byl. Adam tam stál a usmíval se.
"Ahoj, co potřebuješ?" zeptal se ho Martinus otráveně, já se schoval za něho. "Ale ale, vidím že už jsi zdravý. Hele už mi vážně dochází trpělivost. Buďto půjdeš se mnou, nebo proti mě. A jít proti mě není nejlepší nápad" řekl a vešel do pokoje. "Nebudu s tebou zabíjet nevíme lidi!" zakřičel na něj Martinus, až jsem se lekl že ohluchnu. "Takže tvá odpověď je NE? Nu dobrá, vybral sis" řekl a vytáhl zbraň.
"Počkej" řekl Martinus a Adam se uchechtl. "Čekal jsem dost dlouho, řekl jsi ne, já ti dal na výběr" řekl a zasmál se. Fakt cvok. "A teď jdi od něj dal" řekl Martinusovi s ten se na mě kouknul. Já kývl hlavou na náznak ANO, on pak odstoupil.
Adam ke mě přišel a chytl mě za ruku. "Tak, milí Martinusi. Tady tvůj bratr ti chce něco říct že jo Marcusi?" řekl a kouknul na mě. O čem to mele. "O čem tu meleš? Co bereš za drogy?" zeptal jsem se se smíchem, ale Martinusovi do smíchu nebylo.
"Co ti má říct?" zeptal se ho Martinus. "No tady tvůj slavný bratr, má malé tajemství že ano. To kvůli němu se mě všichni zřekli a posmívali se mi. Jen mu to řekni" drknul do mě a já už věděl o čem mluví.
On ve škole nebyl vždy ten kterého jsme šikanovaly. To bylo na opak, on šikanoval mě. No jen jednou a já se naštval, pak jsem na celé škole rozhlásili že je gay. Nikdo neměl v téhle škole rád gaye. No pak to začalo, chodily za mnou kluci a ptali se jestli nechci k nim do party. Že jsem to už řekl nahlas. Věděla to celá škola, ale nikdo si na něj netroufl. Tak jsem se stal já králem celé školy.
"Co si řekl Marcusi?" zeptal se mě Martinus. "No no j-já ř-řekl že je g-gay, řekl jsem t-to celé š-skol-le" řekl jsem koktavě a kouknul se na podlahu.
"Tady tvůj bratříček mi zničil život, jediný ty jsi mě chápal. Ty jsi byl a jsi můj nejlepší kamarád" řekl. "Byl jsem, a teď pusť Marcuse" řekl a zamračil se. "Ne, nějakou dobu si ho ponechám. Jestli nás budeš hledat tak to nedopadne dobře" řekl a odešel, I s Marcusem. Já tam jen stal a koukal a pak se za nimi rozběhl. Ale on byl už pryč, já ztratil svého bratra.
Vím je to taková slátanina ale co. Pokud vás to ještě baví číst tak mi napište do komentářů co si o tom myslíte. Mějte se.
ČTEŠ
The world is not perfect (Marcus&Martinus)
FanficMartinuse doma trestají, přišně. Za každou chybu co udělá, je trest. Marcus ví že se Martinus s někým bavil, neví ale kdo to je. Co se stane až to zjistí? Jak bude reagovat na to co pro něj dělá?