Marcus
Když jsem dokoukali ten fotbal tak jsme šli nahoru do pokoje. No Martinusovi to trochu trvalo. "Brácha tak jdeš?" zeptal jsem se bráchy. "No vždyť už jdu, měj pro mě trochu pochopení ne" řekl a za chvilku přišel do pokoje.
"Jsi jako šnek!" řekl jsem mu a on mě vraždil pohledem. "Tobě by se taky nešlo nejlíp kdyby jsi měl berle" řekl mi a já pokrýval hlavou.
"Tak co budeme dělat? Co si zahrajeme?" zeptal jsme se. "Hele já si na chvilku zdřímnu nevadí? Jsem celkem unavený." řekl mi Martinus. "Ne jen si lehni, vždyť já to tu přežijí" řeknu mu a on jde spát.
Martinus
Usnul jsem a nejednou jsem byl v domě, v tom domě co byly zabiti mi rodiče. Ale nebyly tam jen rodiče, ale tam na zemi byl i Marcus. Tak jsem k němu přiběhl a zatřásl jsme sním. "No tak probuď se" řek jsme a brečel jsem. " Ten už se nevzbudí, je totiž mrtvy. Sám jsi jo zabil" řekl mi hlas a já se otočil. Byl tam Adam a smál se. Pak jsem slyšel hlas.
"Martinusi notak, vzbuď se" třepat se mnou někdo. Tak jsme se vymrštil do sedu a koukal kolem sebe.
"Brácha" řekl mi a objemul mě. "Co se stalo?" zeptal se mě se strachem. "Nic jen špatný sen" řekl jsem mu, on na mě divně koukal. "No tak, byl to jen sen" řekl jsem a objemul ho. Potom jsem si všimnul že brečel, tak jsem mu setřel slzu která mu tekla po tváři.
Marcus
"Hele a o čem byl.?" zajímal jsem se. ". No to není důležité" řekl a vstal. Asi zapomněl na nohu a tak se skácel k zemi. "Brácha" řekl jsem a šel k němu. On seděl na zemi a koukal do blba. " Pojď nahoru" řekl jsem mu a pomohl mu na postel. "Jo promiň, jsem nějak mimo" řekl mi. "No to mi došlo" řekl jsem se smíchem.
ČTEŠ
The world is not perfect (Marcus&Martinus)
FanficMartinuse doma trestají, přišně. Za každou chybu co udělá, je trest. Marcus ví že se Martinus s někým bavil, neví ale kdo to je. Co se stane až to zjistí? Jak bude reagovat na to co pro něj dělá?
