Martinus
Marcus pořád spí. Už to je den a pořád se neprobudil. Přemýšlel jsem co s námi bude. Půjdeme do dětského domova. Není nám 18, pořád jsme děti. Co když mě pošlou do jednoho, a Marcuse do jiného. Co když budeme oddělení?
Najednou vešel doktor, ten je tu často. "Dobrý den, žádná změna?" zeptal se mě. "Ne žádná, pořád je to stejné. Kdy se asi tak probudí?" zeptal jsem se. "No nevíme, ale měl by dneska" řekl a mě se hned zlepšila nálada."Dobře, kdyby něco tak vás zavolám" řekl jsem a on odešel.
..........
Sedím tu hodinu a pořád nic, no já tu sedím pořád. Já tu i spím. Najednou se mu pohne ruka. Tak hned vyběhnu k posteli. "Marcusi, Marcusi. Slyšíš mě?" zeptal jsem se. On pomalu otevřel oči a kouknul se na mě.
"M-Mar-Martinusi" řekl koktavě a usmál se. "Ty j-jsi z-zůstal" řekl. "Vždyť jsem ti to slíbil" řekl jsem a objal jsem ho. Pak jsem se odtah a šel pro doktora. Šel jsem chodbou k jeho ordinaci, když jsem tam byl, zaklepal jsem. "Dale" ozvalo se a já šel dovnitř. "Dobrý den,jen vám chci říct že se Marcus probudil" řekl jsem mu a on šel hned k němu. Já šel hned za ním.
Došlo jsme k němu do pokoje a zavřeli dveře, Marcus seděl na posteli a koukal do mobilu." Dobrý den, jak se cítíte? " zeptal se ho doktor. "Dobře,ale bolí mě krk" řekl.
"To je normální, a jinak vás nic netrápí?" zeptal se. "Ne vše je v pořádku" řekl a usmál se. Doktor ještě něco zapsal a pak odešel s tím ,že pak udělá ještě vyšetření.
"Martinusi, co s námi bude?" zeptal se mě. On je starší a ptá se mě? No oki no. "Já nevím, asi půjdeme do dětského domova. Není nám 18" řekl jsem a pokrčil rameny. "Aha" řekl jen. "Neboj, nějak se to vyřeší" řekl jsem mu a sednu si k němu. Pak jsem si ho vytáhnul do obětí.
Omlouvám se že je tahle kapitola o ničem. Příští snad bude zajímavější.
ČTEŠ
The world is not perfect (Marcus&Martinus)
Fan-FictionMartinuse doma trestají, přišně. Za každou chybu co udělá, je trest. Marcus ví že se Martinus s někým bavil, neví ale kdo to je. Co se stane až to zjistí? Jak bude reagovat na to co pro něj dělá?
