Kotník

177 19 5
                                    

Martinus

Když jsem se probudil tam Marcus ještě spal. Byl roztomilý, když jsme byly malí tak jsem taky koukal jak spí. Byl to můj starší bratr a já v něm měl vzor. Tak jsme se pousmál a prohrábl mu vlasy.  On se jen ošil a spal dál, potom až se probudí tak musíme do té nemocnice. Tak jsem na něj ještě chvilku koukal a pak si řekl že ho probudím. Ležel mi na nohách celou noc, skoro je necítím ale co bych pro něj neudělal. Cítím se blbe z toho co jsem mu řekl, že mě už štve. Není to pravda. No není to tak úplná pravda, jako někdy mě štve ale nikdy jsem mu to neřekl.

Mezitím co jsem přemýšlel tak on se probudil. Koukal na mě a pak odvrátil pohled. "Marcusi, půjdeme do nemocnice jo" řekl jsem a on se zvednul. Samozřejmě na jednu nohu, potom skákal ke schodům. "Kam jdeš?" zeptal jsem se. On se na mě kouknul a ukázal na oblečení, měl ho mokré. "Jo tak já ti pomůžu" řekl jsem mu, ale on zakýval hlavou že ne a skákal po schodech nahoru. Tak jsem si teda sednul na gauč a čekal. On asi po patnácti minutách sešel dolu a šel ke dveřím, no spíš tam skákal. 

Tak jsem šel samozřejmě za ním a obuly jsme se. Vyšli jsme před dům a já zamknul, zavolali jsme si taxíka a jeli. Já řekl kam a pak už bylo celou cestu ticho. No já ni neříkal a on ani nemohl. Tak když jsem dojeli k nemocnici tak já zaplatil a šli jsme, samozřejmě jsme ho podpíral a šli jsme na recepci. Došli jsem tam a mladá paní se na nás koukla. "Přejete si?" zeptala se. "Dobrý den, tady můj bratr si něco udělal s kotníkem" řekl jsem. "Dobře, tak si tamhle sedněte a počkejte" řekla a my si šli sednout.

...........................

"Dobrý den, vy jste pan Gunnarsen?" zeptal se mě doktor. "Ano to jsem já, tady můj bratr si něco udělal s kotníkem" řekl jsem zase to stejné. "Ano jsem informován, takže pojďte se mnou" řekl a já teda vzal Marcuse a šli jsme. Šli jsem bílou chodbou a došli k bílím dveřím. "Posaďte se tu a já ho zatím vyšetřím" řekla a já si teda sednul a čekal. Když se za Marcusem zavřeli dveře tak jsem vzal mobil a napsal Lukášovy. "Hele Luky promin, dneska to asi nepůjde. Marcus si něco udělal s nohou tak to posuneme" naspal jsem mu. "Jo tak příště, ale musíte se nastěhovat do týdne jinak dohoda padá" napsal a já si uložil mobil. Čekal jsem ještě chvilku a pak  vyšel doktor s Marcusem, Marcus měl samozřejmě sádru. "Takže váš bratr má vyvrknutý kotník, přijďte sem za týden a koukneme se na to." řekl a já na něj koukal. "Asi to máte v rodině" řekl doktor a odešel. Já šel s Marcusem teda domu.

The world is not perfect (Marcus&Martinus)Kde žijí příběhy. Začni objevovat