The world is not perfect (Marcus&Martinus)

Ráno

Marcus

Ráno jsem se vzbudil poměrně pozdě, když jsem se kouknul na hodiny bylo půl jedenáctý. Jediné plus bylo, že tu spal ještě Martinus.

Kouknul jsem se na něj a pousmál se. Odhrnul jsem mu vlasy z obličeje a on se zavrtěl. "Nech mě spát" řekl a kouknul se na mě, vypadal roztomile po probuzení. "Co na mě tak koukáš? Koukni se do zrcadla a uvidíš to stejný. Skoro stejný" řekl a zasmál se.

"Ale koukat na živo je lepší" řekl jsem mu. "No jo, hele budeš vstávat?" zeptal se mě. "No asi jo, ty?" řekl a usmál se. "No asi budu ještě ležet" řekl a popadl mobil. "Ale no tak, vstáváme" zasmál jsem se. "No tak jo" řekl a vstal. Měl jen boxerky a bylo vidět že posiluje.

"Hele vážně, proč na mě tahle koukáš?" zeptal se. "Nekoukám, jen jsem si všimnul že cvičíš" řekl jsem. "Tak to bude omyl, já necvičím" řekl a zasmál se.

Potom odešel do koupelny. Já se převlékl a sedl si na postel. Tak si vzal mobil a koukal na sociální sítě "Tak můžeme, nebo se běž ještě vysprchovat, jestli chceš" řekl a šel se oblíknout.

"Ne dobrý, já se vysprchuju potom" řekl. Tak jsme se sebrali a šly dolů. Tam jsme našly Lukáše jak sedí a kouká na televizi. "Ahoj" řekly jsme nastejno.

On se otočil a kouknul se na nás. "Je ahoj, dáte si oběd?" zeptal se. "Jo jasně" řekly jsme a on se zvednu. Potom odešel do kuchyně. My šly za ním. On nám dal na talíř a podal nám uvařený guláš. "Hele, vezměte si co chcete. Chovejte se tu jako doma" řekl a odešel. My se teda najedli.

"Hele Martinusi. Nepotřebuješ zchladit?" zeptal jsem se se smíchem. Držel jsem v ruce hadici, jako jak je od dřezu. "Ne díky" řekl ale bylo pozdě, byl mokrý. "Co děláš?" zeptal se se smíchem. "Ale nic" řekl jsem mu a uklidil hadici zpátky. (Nevím jak se to jmenuje).

Potom jsme šly za Lukášem, koukal na fotbal. Tak jsme se přidaly a koukali taky.