The world is not perfect (Marcus&Martinus)

Poslání

Marcus

Vzbudil jsem se pozdě odpoledne, Martinus taky spal a nevypadalo to že se brzy probudí. Dneska pošleme tu písničku. Není to taková ta soutěž kde se vystupuje, tady stačí jen poslat písničku nebo tak.

Tak jsem se protáhl a spadl zpátky do postele. Martinus musí být unavený, on skládal a hrál, taky přemýšlel. Já jen zpíval slova. A on samozřejmě taky zpíval.

"Ne nebudu to dělat, udělej to sama" řekl a pořád sebou házel po posteli. Co se mu asi zda? "NEBUDU TVOJE SLUŽKA , JSEM TAKY TVŮJ SYN. NE JEN VĚC" řekl. Asi to bude o máme. Věc? Ona mu říkala že je jen věc?

Chudák. "No tak Tinusi je to jen sen, probuď se" řekl jsem a on se hned vymrštil do sedu. Ale zapomněl na nohu. "Promiň nechtěl jsem tě vylekat" řekl jsem a objal ho.

"To je dobrý" řekl a zíval. "Spal jsi vůbec?" zeptal jsem se. "Jo něco jsem naspal" řekl. "To vidím, a co ty kruhy pod očima?" zeptal jsem se. "Jak dlouho se ti ty sny zdají?" zeptal jsem se ho s obavami. "No přes měsíc" pokrčil rameny. Měsíc? Chudák.

"To bude dobrý, časem na to zapomeneš" řek jsem největším lež v životě. "To asi těžko, když mě zavíraly i do sklepa. Ty jsi jen přihlížel" řekl.

"Promiň" řekl jsem. "Nevěděl jsem co ti dělají, vážně ne" řekl jsem po pravdě.

"Nevadí, musíme poslat tu písničku" řekl náhle. "Oki" řekl a posadil se na kraj postele. Já vstal a šel to poslat, než se on nejsem pohne. Sedl jsem to k počítači a najel na skladbu. Naťukal jsem tam adresu a ty blbosti, potom poslal.

"A je to" řekl jsem a opřel se o židli."Ty jsi to poslal beze mě, to není fér" zasmál se Tinus. "Ty než se sem dostaneš" zasmál jsem se a šel za ním. Šli jsme se najíst.