Marcus
Říkal mi ať ho položím, ale já nevnímal. Musel do nemocnice, nebo alespoň domu. Šly jsme a já ho celou dobu nesl. On byl ticho, věděl že bych ho stejně neposlouchal. Když jsme došli k Lukášovi tak nám otevřel.
Já šel do obýváku a tam ho opatrně položil na křeslo. On sykl ale byl ticho. Já se šel zout a pak šel zpátky k němu. Dřep jsem si před něj a koukal mu do očí.
"Nic se mi nestane jo? To vidím, bolí to hodně?" zeptal jsem se. "No docela jo, ale já to přežiju" řekl a já si sedl vedle něj. On si o mé rameno opřel hlavu.
Martinus
"Hele Luky?" zavolal jsem na něj. On se otočil a říkal pohledem až pokračuji. "Máš tu piano?" zeptal jsem se. Doufal jsem že odpověď bude kladná.
"No jo, mám. Proč?" zajímal se "Mohl bych si zahrát?" řekl jsem. "Jo jasně" řekl a já se už chtěl zvednou, ale Marcus mě zarazil. "Brzdi, brzdi. Půjdeš pěkně se mnou" řekl a vstal. Já se ho chytil a šly jsme za Lukášem.
Dovedl nás do jednoho pokoje. Bylo tam piano, kytara a různé nástroje. "Co to je za místnost?" zeptal jsem se. "Ta byla Lucky, ta vždy hrávala na kytaru" povzdechl si. "Aha" řekl jsem potichu. Došel jsem, s pomocí Marcuse k pianu.
Lukáš odešel s tím, že si něco musí zařídit. Já oprášil klávesy a začal hrát. Hrál jsem jednu melodií. Napadla mě už dřív.
Marcus začal zpívat, nevim kde to vzal ale bylo to hezký. Já hrál a on zpíval. Byly jsme jako nějaký zpěváci.
Dohrál jsem a usmál se na Marcuse. "Hele já nás přihlásil na tu soutěž, bude to 23.8. Takže za 14 dní řekl jsem mu, on se ale zamračil.
" Máš nejspíš zlomenou mohu a chceš jít zpívat?. Já ti nevím" řekl mi a mračil se. "Prosím" řekl jsem. "Pokud ti to doktor dovolí tak jo. Musíme tam zajít zítra platí " řekl. "Dobře" usmál jsem se.
ČTEŠ
The world is not perfect (Marcus&Martinus)
ФанфикMartinuse doma trestají, přišně. Za každou chybu co udělá, je trest. Marcus ví že se Martinus s někým bavil, neví ale kdo to je. Co se stane až to zjistí? Jak bude reagovat na to co pro něj dělá?
