Snowboard

108 18 2
                                    

Marcus

Když jsme se vrátily, tak jsme hned  daly sušit oblečení. Bylo mokré jak jsme pořád padaly a dělaly kraviny. Bylo něco okolo jedné hodiny, když Lukáš přišel. Ale zase s někým volal, asi s někým z práce co já vím. Martinus seděl na posteli a koukal do mobilu.

"Brácha?" zeptal jsem se a on se na mě kouknul. "No?" zeptal se po chvilce a odložil telefon. "No hele, nechceš jít třeba něco dělat? Já se fakt nudím" řekl jsem a spadl k němu na postel.

"No já nevím" řekl a pohladil mě po vlasech, to může jen on. Je to moje dvojče, na na to oprávnění. Nikdo jiný my na vlasy nemůže sahat. Nikdo.

"Máš nějakou novou písničku?" zeptal jsme se a nadzvedl se na loktech. "No jen ty 3 co jsem složil, nebo můžeme něco podniknout" navrhl. "Ok, ale co?" zeptal jsem se. "Můžeme jít třeba na snowboard" řekl.

"Jo ještě na tom umět, a mýt nějaký" zasmál jsem se. "Tak si koupíme ne, peněz máme dost a naučíme se to. No tak" řekl. "Fajn, jdu se zeptat Lukáše jestli jde taky" řekl jsem a zvedal se z postele.

Šel jsem dolů do kuchyně a našel tam Lukáše, seděl tam u stolu a koukal do mobilu. "Luky?" začal jsem, on se na mě hned kouknul. "Potřebuješ něco Marcusi?" zeptal se. "No chci ti říct že jdeme na snowboard, a jestli nechceš jít taky" řekl jsem mu a on se usmál.

"Ne díky, uklidím to tu a přípravným stromeček a tak" zvedl se a šel ke mě. "Užijte si to" řekl a někam odešel.

Tak jsem jen pokrčil rameny a šel zpátky za Tinusem. "Tak nejde" řekl jsem mu. "Tak jdeme jen my dva, naučíme se to neboj. Budeme se to učit navzájem, já umím alespoň něco" řekl mi. "Jak to že něco umíš, říkal jsi že ne" řekl jsem, to není fér.

"No kamarádka mě to trochu učila" zasmál se. "Aha, hele tak jdeme?" zeptal jsem se a šel pro oblečení, vzal jsem i Tinusovo. "Tady" dal jsem mu to a on se šel převlíknout.

"Díky" řekl když byl hotovy, potom jsme si mohli jít koupit snoweborat.  "Doufám že tam nebudou nějaké fanynky" řekl jsem, on jen přikývl.

"No je Štědrý den, neměly by" řekl Tinus. Tak jsme si ještě daly boty, a pak jsme mohli jít.

The world is not perfect (Marcus&Martinus)Kde žijí příběhy. Začni objevovat