The world is not perfect (Marcus&Martinus)

Lež

Martinus

Marcus ležel na posteli a spal. Já seděl a koukal do blba, zítra půjdeme k Lukášovi. Marcus ho moc nemusí ale je to naše jediná volba. Otočil jsem se na Marcuse a uviděl ho jak sedí na posteli. "Nemůžeš spát?" zeptal jsem se. On jen zakýval hlavou a přitáhl si nohy k tělu. "Je ti zima?" zeptal jsem se a dotkl jsem se jeho čela. Úplně hořel. "Máš horečku" řekl jsem rychle a vyběhl z postele. Dobrého jsem do koupelny a namočil ručník.

"Tady máš, bude to dobrý" řekl jsem mu a pohladil ho po tváři. On se jen usmál a lehnul si. "Hele já budu vzhůru kdyby jsi třeba něco potřeboval. Tady máš papír a tužku" řekl jsem mu a podal mu to. On si to odložil na stolek.

"Dobrou" řekl jsem mu a on zavřel oči, za chvilku pravidelně oddychovat. Tak jsem se usmál a taky si lehnul. Ale únava na mě dolehla hned jak jsem si lehl.

.............

Vstal jsem brzo. Lukáš mi psal že se tu staví v 10 a je 9:50. Tak se jdu převlíknout a pak jdu dolů. Zrovna jdu do kuchyně když se ozve zvonek. Tak jdu hned otevřít. Když otevřu tak tam stojí úsměvavý Lukáš. "Pojď dal" řeknu mu a on tak udělá.

Probírame věci jako jsou zpěv, koncerty a jak to bude s bydlením. "Hele já hned přijdu jo" řekne a odejde. Já si zatím jdu udělat pití.

Lukáš

Šel jsem do prázdného pokoje a tam vytočil číslo na Adama. Ano spolupracujeme spolu. Jenže tyhle dva o tom nemají ani páru. "Ano?" ozvalo se. "Ahoj, tady Lukáš. Říkal jsi ať zavolám" řekl jsem mu. "Dobře, tak jak se vede klukům? Tuší něco?" zeptal se. "Vůbec nic. Martinus mi na 100% věří" řekl jsem mu. "To je dobře, hele tak pokračuj jak jsme domluvený a pak ti řeknu co dál. Ahoj" řekl mi. "Ahoj Adame" řekl jsem mu a zavěsil. Pak jsem šel zpátky za Martinusem.

Marcus

Slyšel jsem hlas Lukáše a tak jsem poslouchal. Říkal něco o tom že někdo nic netuší, a že mu Martinus na 100% věří. Pak jsem slyšel že říká "ahoj Adame" řekl. Pak bylo ticho. Adame? Jako ten Adam? Tak jsem vyběhl z pokoje a běžel hledat Martinuse. Našel jsem ho v kuchyni.

Došel jsem ta ním a drknul do něj. "No?" zeptal se. Já si vzal papír a psal. Pak jsem mu to podal.

"Martinusi, Lukáš mluvil s Adamem. On je s ním. Věř mi, jsi můj bratr" četl Martinus nahlas. "Ale neblbni. To není pravda, něco se ti zdálo" řekl a papírek vyhodil. "Co se řeší?" zeptal se známí hlas. Lukáš. "Tady Marcus si myslí že jsi s Adamem" řekl Martina se smíchem. "To je blbost" řekl. Ale já mu nevěřil ani slovo. "A navíc si běž lehnout Marcusi, měl jsi v noci horečku" řekl Martinus. Já si jen dupnul a Lukáš se zasmál. Ukázal jsem na sebe a na Martinuse. Že jsem starší než on. "No jo jsi starší, ale já nechci aby jsi byl nemocný ještě víc" řekl a usmál se. Já se povzdechl s odešel do pokoje. Tam si lehnul a usnul.