The world is not perfect (Marcus&Martinus)

Vánoce

Lukáš

Když jsem přišel domu, všude bylo ticho. Televize vypnutá a nádobí uklizené. Přišel jsem něco po jedenácté hodině. Já vím je to pozdě ale práce je práce. "Kluci!" zařval jsem ale nic. "Kde jsou?" řekl jsem a šel se kouknout.

Hledal jsem u Martinuse, nic. Tak jsem šel k Marcusovi a bingo! Leželi v posteli a spali. No Martinus ležel a spal. A Mac seděl na parapetu, koukal z okna.

"Marcusi?" zeptal jsem se a on se na mě otočil. "Ahoj, kdy jsi přišel?" zeptal se a vstal. "No teď, trochu se to protáhlo" řekl jsem mu a šly jsme do obýváku. "Jak dlouho jsi vzhůru?" zeptal jsem se.

"No chvilku, nevim přesně" řekl mi ospale. "Hele vidím že jsi unavený, běž spát" řekl jsem mu a on souhlasil. "Tak dobrou" řekl a odešel nahoru, asi za Tinusem. Ty dva jsou pořád spolu, ale pořád. No jo, jsou to dvojčata.

Taky jsem po chvilce šel spát.

.............

Marcus

Ráno jsem se vzbudil u Tinuse, on spal a vypadal roztomile.  Přemýšlel jsem co je dneska za den. Velikonoce? Má někdo svátek? Narozeniny? A jo jsou vánoce!

Tak jsem vyletěl z postele a běžel k oknu, všude bylo bílo a byla to krása. "Martinusi vstávej, vstávej!" řval jsem a skákal po posteli.

"Co je?" zeptal se a kouknul na mě. "Jsou vánoce, nebuď v posteli a pojď ven!" zařval jsem a on jako by se probudil.

"Sníh!" zařval a taky skákal po posteli.
"Jo tak pohni" řekl jsem mu a začal se oblíkat. Učesal jsem se a když jsem byl hotový, čekal jsem na Tinuse.

"Tak pohni!" zařval jsem už, bylo mi docela teplo. "Už jdu" řekl a přišel. Obul se a my šly ven. Já se rozběhl a skočil do kupy sněhu. "Hele Hele, bude z tebe sněhulák" zasmál se Tinus. "Aby nebyl z tebe" zasmál jsem se a hodil po něm kouli sněhu.

Házeli jsme po sobě a smáli se, Lukáš byl v práci. Chudák. Ale jen do oběda. "Tohle my o vánocích chybělo" řekl jsem. "Co?" zeptal se a šel ke mě.

"Tohle, být s tebou. Byt spolu jako bratři" objal jsem ho. "Jo mě taky" usmál se. "Máš babu" řekl jsem mu a rozběhl jsem se pryč.

"Ty jeden" zasmál se s běžel za mnou, já si ale bohužel nevšiml hroudy sněhu předem mnou. A bum. Byl jsem tam po pás. "Ale ale, tady někdo uvízl" zasmál se Tinus když mě doběhl.

"Vytáhni mě" řekl jsem bez smíchu, i když mi cukaly koutky. "No nevím, nevím" přemýšlel. "Nechám ti svoje kakao" vyjekl jsem bez přemýšlení. "Platí" řekl a vytáhl mě, po chvilce samozřejmě ale vytáhl.

Jedna taková zasněžená kapitola. Přeji hezký večer.