Valašsko - Česká pohádka

Kapitola 68.

„Já tebe taky" hlesl mu kdesi do šíje a políbil ji.
„Ty ses pro mě dokázal hodně změnit, slibuju, že se pokusím o totéž. Už nikdy nechci zažít takový týden totální nejistoty jako byl tento a ty si zapiš za ucho moje telefonní číslo. Pro jistotu... Může se stát, že já se svou šikovností v oblasti smarttelefonní gramotnosti, bych si ty fejsbúky byl schopný smazat."

Pokrčil rameny a pousmál se na něj.
„Prostě bych byl raději, kdybys mi volal, klidně ve tři ráno... prosím."

„Mám teď odpoledne volno, tedy... nemám nic úplně nutného na práci. Co budeme dělat?" ušklíbl se a zajel mu rukou pod košili, kde polaskal pravou lopatku.

Už jen teplá dlaň na Erenových zádech a ony šibalské jiskry v šedých očích dělaly s brunetem své, tón, jaký Levi použil byl pak kapitola sama pro sebe. Tělo mu zahořelo touhou, celý dlouhý týden bez dotyku černovláskových šikovných elegantních prstů, bez jeho pohledů, bez jeho erekce hluboko v něm byl utrpením, a teď byli konečně spolu...

„Co já vím," zamyslel se a pokrčil rameny. Využil všechny herecké schopnosti, které v sobě našel, aby zněl co možná nejvíc zamyšleně a nezaujatě. A aby to vypadalo, že ruku na svých zádech prakticky nezavnímal.

„Co třeba... mohli bychom se třeba projet na koních," nadhodil stále ještě zamyšleně a snažil se, seč mu síly stačily nevyprsknout smíchy. Pohled, kterým ho Levi obdařil byl dokonalý – naprosto nechápavý. Nakonec to nevydržel a rozesmál se. Tušil, že by mu to Levi mohl chtít vrátit a opravdu se teď zvednout s tím, že tedy dobrá, pojedou na koně, a tak se k němu raději rychle natiskl a pořádně ho políbil, rukama zajížděje pod jeho tričko, kde dlaněmi přejížděl po jeho sametové kůži.

„Hmm, dobrý nápad," zašeptal svůdně do Erenova ucha, když se vzpamatoval z šoku, který mu ten komediant udělil. Zvládl by to, dokázal by počkat do večera, ale bylo by to utrpení. Tolik mu jeho tělo chybělo, jeho vůně a ta rozkošná prohlubeň mezi lopatkami, kterou začal líbat hned, jakmile svého milého zbavil košile.

„Dokonce výborný," mumlal mezi polibky,
„Vždyť já vím, jak miluješ jízdu na koni těsně po zvířecím spojení našich těl, byl bych barbar a necita, kdybych ti to neumožnil," huhlal mu do zad, s košilí také už rozepnutou se tiskl celou hrudí k jeho zádům a rukama v boxerkách už notnou chvíli zpracovával Erenovo horké mužství. Svým, už také v pozoru, ale stále vězněným v kalhotách, se tiskl k bedrům svého milence a nohama obtočenýma okolo jeho těla si jej přidržoval, aby mu náhodou neutekl.
Přes lopatky se přesunul na šíji a pomalu, tisíci polibky se dostal zpět k jeho uchu, načež mu skousnul lalůček.

„Mám být něžný jako lilie? Dravý jako potok po bouřce nebo by si snad můj Malý princ přál zvrhlý divoký sex, při kterém by se ani nadechnout nedokázal a viděl by všechny hvězdy na obloze? Řekni mi a já ti to splním!"

Eren už teď jen lapal po dechu a sténal Leviho jméno. Co to s ním všechno prováděl? Ty činy, ta slova, takového ho neznal, ale, panebože, bylo to tak dokonalé!

„Levi!" dostal ze sebe opět a s obtížemi vytáhl jeho ruku ze svých kalhot. Chlouba už mu tepala touhou, plně připravená, srdce mu bušilo a celé jeho tělo se třáslo a bolelo. Tak moc ho chtěl... Otočil se na něj a stáhl z něj košili tak rychle, až se málem roztrhla. V očích svého milence viděl stejný chtíč, jaký zmítal i jeho tělem, ale taky jiskřičky pobavení nad jeho jednáním. Kolik času mu zabralo toto s ním provést? Stačila tak malá chvilka a měl Erena v hrsti...

„Mmm..." dostal ze sebe při dlouhém, dravém polibku, který Levimu věnoval. Po bradě mu tekl pramínek zhoustlých slin, celým odhaleným trupem se tiskl na ten Leviho a prsty se přitom snažil oběma jim co nejrychleji stáhnout kalhoty a trenky.

„Miluju hvězdy..." zašeptal mu do rtů a táhle zasténal, když se Levi prsty, snad nedopatřením a snad schválně dotkl jeho tepající chlouby. Tušil, že ho černovlásek pochopil.

Klekl si. Levi už ho měl v ústech tolikrát a on ho tam chtěl taky, okusit tu zvláštně slanou chuť...

Políbil ho na špičku, ze které už vytékaly kapky preejakulátu a olízl ho po celé délce. Pažemi objal Leviho stehna a pokusil se vsunout si ho tak daleko do úst, jak to jen dokázal. Cosi zabručel, čímž mu do těla vyslal vlnu vibrací a začal ho sát, olizovat a laskat, jak nejlépe dokázal.

„O můj bože, Erene!" Levi téměř vykřikl slastí, kterou mu šikovná ústa jeho Prince způsobovala.
„Jestli budeš ještě chvíli pokračovat, nevydržím to!"

Dýchal přerývaně a nehty měl zatnuté v jeho ramenou. Neuvěřitelně ho vzrušovalo horko, které obklopovalo jeho klacek a šikovný jazyk, který cítil snad všude. Intenzivní slast se probíjela jeho tělem a on věděl, že jestli ho ještě chvíli nechá takto si pohrávat, vystříká se dřív, než splní to, co před chvíli slíbil.

„Dost!" odstrčil jej možná až příliš hrubě, ale kdyby ho ještě vteřinu nechal, udělal by se. A to nechtěl, i když ho to stálo všechnu vůli, kterou horko těžko hledal ve svém odkrveném a nemyslícím mozku. Zatnul zuby, aby rozdýchal, co mělo přijít a jeho vlastním přičiněním nepřišlo.

Eren si jej znovu přitáhl k sobě a Levi se přisál na jeho ústa. Nepřišlo mu divné, že cítí svou chuť, jen se potřeboval vzpamatovat, aby hned teď nevrazil svůj bolestivě tepající penis do nepřipravené Erenovy rozety.

Líbal ho a pomalu roztahoval jeho svatyni. Nechtěl nic uspěchat, ale vzpínající se tělo, které se naráželo na jeho prsty, mu nedávalo na vybranou. Když se náhodou jednou otřel o prostatu a Eren smyslně toužebně zasténal přímo do jeho ucha, nevydržel to.

S opětovným zatměním vrazil svou pevnou erekci do čekající jeskyňky. Snažil se být něžný, opravdu se snažil, ale věděl, že to zase nedokáže. Ne dnes, po týdenním půstu, kdy strádal nejen fyzicky, ale hlavně duševně – to vše na něm zanechalo jizvu, kterou mohl zahladit jen divoký sex s tím, jehož nadevše miloval.

Eren netušil, jak se jim povedlo dostat se až do postele. V hlavě měl černo, věděl jen, že když v sobě cítil Leviho pevnou chloubu, ležel zády na matraci, pod zadkem měl polštář a nohy měl tak daleko od sebe, jak by se za to nemusela stydět ani profesionální atletka.

Rukama si ho stahoval ještě níž, opatrně ho tahal za vlasy, tak, aby mu neublížil, ale zároveň aby posílil svou naléhavost. Sténal, křičel i šeptal jeho jméno, přirážel proti němu a zakláněl hlavu dozadu, až měl dojem, že skutečně může vidět všechny hvězdy na obloze. Bylo to tak dokonalé! Levi byl dokonalý, bral si ho přesně tak, jak to miloval a oba dva se mílovými kroky blížili k hranici, okraji, přes který pak společně přepadli, držeje se v objetí a hledíce si do vášní a láskou přetékajících očí.