Valašsko - Česká pohádka

Propadák - část 3/3

Přestože byl Syd vždy připraven na každou situaci, Leviho monolog nečekal a ze začátku moc netušil, co přesně dělat.
O něco vyšší černovlásek mluvil primárně k Davidovi. Proč? Chtěl Davida přemluvit, aby mu vyznal lásku, kterou Syd sám necítil? Ano i ne. Chtěl ho přesvědčit, aby se Sydem zůstal?

Nemyslel si, že by s Davidem něco takového potřebovali. Rozhodně si nemyslel, že by se po těch slovech něco závratného změnilo, jelikož David byl zkrátka David. Ale ta touha udělat jim všechno snazší byla veskrze milá.

Klekl si k němu, dlaň mu pokládaje na rameno, čímž si získal Leviho pozornost.

„My to nějak zvládnem," nadhodil, pak se ale pousmál a objal svého společníka kolem ramen. Ostatně, jako jej Levi chytil v té hospodě. Protože mu rozuměl.
„Ale děkuji."
Díval se mu do očí, když ta slova říkal, protože podvědomě věděl, že v nich černovlásek vyčte i to co neříkal, a o čem ani nevěděl, že by to povědět chtěl. Byl rád, že se jim snažil všechno usnadnit, v prvé řadě byl ale rád že jej chápal a že se za něj byl ochoten postavit, protože jen málokdy se stávalo, že by si někdo vybral jeho stranu, když na to přišlo.

Postavil se, a natáhl k Levimu ruku, spíš tedy symbolicky, aby mu pomohl zpět na nohy. V tu chvíli ke svému černovláskovi přešel i Eren, který jej jednou rukou objal kolem pasu a beze slov políbil na tvář. Měl pravdu, tihle dva by si neměli projít tím, čím museli oni. Neviděl tedy, že by se k tomu schylovalo, věřil ale svému příteli. A koneckonců, varování neuškodilo nikdy, pro jistotu.

David jen nejistě stál a těkal očima po všech třech přátelích. Leviho slova ho svým způsobem zasáhla. Netušil, co všechno mu Syd vykládal, když u toho on nebyl, ale nepředpokládal, že zrovna jeho malý kamarád by si někde na toaletách vylíval srdce. Takový nebyl. Ten drobný Moravák viděl něco, co jemu unikalo, ale hlavně nevěděl, jak to mezi nimi je. Netušil, že jejich domluva zněla jasně, tedy alespoň ze strany Davida. Viděl to stejně po těch týdnech i Syd, nebo se něco změnilo? Netušil. Byl si však jistý, že by se Syd nikdy nenechal uvázat do vztahu. Ani s ním, ani s nikým jiným. Přesto si ty poslední dny uvědomoval jistou změnu. Příkladem bylo jeho neústupné vzdorování, když jej David nechtěl mít doma nastěhovaného. Copak tohle žádají přátelé do postele? Šlo snad jen o sex, stačilo pár chvil muchlování se v posteli a dál se vidět nemuseli. Zvlášť když se budou od září zase potkávat velmi často. Teď ale byly ještě prázdniny a David chápal, že by se Syd v Praze v bytě s rodiči nudil, proč mu tedy neposkytnout týdenní rozptýlení v přírodě. Ale o čem ten Levi mluvil dál, to nepochopil. Respektive chápal, že Erenův černovlásek netušil, jak to mezi sebou mají nastavené. Rozhodl se to tedy neřešit. Teď tu byli spolu, užijí si to a v Praze bude muset zase nastavit určité limity. Tím se teď zabývat nechtěl. David se naposledy zkoumavě zadíval do šedých očí, ale dál nevyčetl nic. Levi dokázal skrývat své pocity úplně stejně jako Syd.

„Můžeme vyrazit? Na Zámčisko to není daleko a nahoře je kniha, tedy, vždycky bývala, a tam se můžeme podepsat, že jsme výstup na vrchol zvládli. Vždycky jsme tam s bratrem napsali pár slov. Škoda, že je to tak dávno, tahle už rozhodně bude nová...," zasnil se. Viděl okolo sebe dva páry zmatených očí, jen Levi se vědoucně pousmál. Znal to tady, samozřejmě.

„Zámčisko se jmenuje ta skála, kterou vidíme před sebou – kdysi na vrcholu stával malý hrádek, ale z něj už nezbylo nic. Každopádně je z tama úžasný výhled a stojí za to na vrchol vyjít," ujistil je Levi.

Ten jeho moravský přízvuk, i to, jak občas sklouzl k nějakému slovíčku z nářečí, Davidovi připomněly dědečka a na chvíli se zasnil. Pak se ale pousmál a zadíval se na vrchol. Bude to poprvé od jeho nehody, kdy bude stát na skále v bodu vyšším než sto metrů. Už teď jej zaplavil adrenalin, ačkoliv věděl, že se nahoru dostane jen jako prostý turista.