𝕬𝖑𝖋𝖆 𝖆 𝖏𝖊𝖍𝖔 𝕷𝖚𝖓𝖆 ✓

𝕶𝖆𝖕𝖎𝖙𝖔𝖑𝖆 42

   🅐︎lfa se probudí na mýtině za domem, kde se včera večer konal úplňkový rituál. Jeho Luna leží vedle něj a ještě spokojeně spí. Zakryje jí proto županem, který ze sebe včera tak náruživě svlékla.

Nemůže uvěřit tomu, že ještě před pár hodinami, tahle dívka, byla pouze jeho družkou. A teď se dívá na Lunu. Druhou osobu ve smečce, kterou musí každý vlkodlak poslechnout, stejně jako Alfu.

Netuší, jak se s tím dívka popere, ale věří, že to zvládne. Už těch několik dní, co tu strávila, se k ní všichni chovali jako k Luně. Každý jí tak nazýval a dokonce se spřátelila s jeho matkou.

Stále nemůže uvěřit tomu, že jeho Luna a matka, jsou kamarádky. Většinu času, kdy je to jen možné, jsou spolu. A také s Emmou.

Emma byla vlastně první vlčice, se kterou se začala přátelit a to jen díky tomu, že on poslal za ní právě ji. Je to družka jeho nejlepšího přítele a proto jí nejvíce věří. Věří, že by jí nikdy nic neudělala. Nijak by jí neublížila.

Uslyší kroky. Někdo se k nim blíží a jeho družka je tu nahá. Zakrytá pouze tenkým županem. Zvedne hlavu a prohlédne si vlkodlaka od hlavy až k patě.

Jonah. Jeho nejlepší přítel, na kterého před malinkatou chvilkou myslel. „Děje se něco Jonahu?“ Zeptá se ho Angel, který začíná být v jeho přítomnosti trochu nervózní. Nepřeje si, aby svou Lunu znovu shlédl nahou.

„Angele, tvůj otec s tebou chce mluvit. Máš za ním co nejdříve přijít do pracovny. Čeká tam už na tebe.“ Otočí se k odchodu, ale stále stojí na místě.

„Tak to vyklop.“ Zašeptá Alfa. Tuší, že jeho přítele něco trápí.

„Včerejší úplněk byl vážně něco. Rituál na přijetí Luny jsem ještě neviděl a už ani nechci. Sledovat dva vlkodlaky, jak si to spolu rozdávají a ostatní musí úplněk ignorovat, je vážně zdrcující.“ Vypadá to, že se včerejší úplněk musel vážně držet, aby si nevzal svojí družku.

Angel se nad tím zapřemýšlí. On sám nikdy tenhle rituál nezažil. Vždyť je přeci Alfou a tohle jde mimo něj. Včerejší noc smečka trpěla jenom proto, aby byla ve smečce konečně právoplatná Luna.

„Promiň mi to. Já to o tomhle úplňku udělat nechtěl. Chtěl jsem jí dát ještě čas, ale určitě jsi si všiml, že tohle nebylo z mé hlavy. Chtěl jsem tu uličnici poslat domů, ale ona se tu držela zuby nehty a proto se někteří členové rozhodli, že se rituál vykoná o tomto úplňku.“ Řekne pravdu.

„Já to chápu a vlastně je to dokonce takhle i lepší, ale prosím tě. Nenuť mě to zažívat znovu. Nedal bych to.“ Potichu se rozesměje. Samozřejmě ví, že Angel tento rituál již nikdy opakovat nebude. Vlkodlak má přeci jen jednu družku a to na celý život. Teda pokud by se ještě za jeho života nestal Alfou někdo jiný.

Dívka vedle Alfu se zavrtí a tak pozná, že už nespí. Její dech už není ani pravidelný, ale do jejich rozhovoru se neplete. Čeká snad na to, až se vlkodlak odebere do domu a ona může konečně promluvit?

„Víš co? Vzbudím Lunu a společně přijdeme do domu.“ Jonah se konečně rozejde k domu, ale Angel si na něco ještě vzpomene.

„Jo a vyřiď Emmě, aby zatím přenesla  všechny věci, které patří Luně, do mé ložnice. Teda do naší ložnice.“ Dodá.

Jonah už nic neřekne a odejde. Zůstávají tu už jen oni dva a Angel si není jistý tím, jak se vlastně Olivia zachová. Vyslechla si část jejich rozhovoru. Tohle mu jen tak neprojde.

„Lásko, já vím, že nespíš.“ Pošeptá jí těsně nad uchem. Dívka se zachvěje. Pozná to. Cítí ty vibrace na svém těle, které má ještě stále přitisknuté k tomu jejímu, i když z větší části zahalenému.

„Jak jsi to poznal?“ Zeptá se, sotva se k němu otočí čelem, takže v téhle chvíli na něj tiskne svá prsa.

„Už jsi nedýchala zhluboka a pravidelně.“ Ovine kolem ní své paže a přitáhne si jí ještě blíž.

„Copak jsi tedy vše zaslechla?“ Položí pouhou otázku, která by jí neměla vytočit ani rozzlobit.

„Dost na to, abych na tebe mohla být naštvaná.“ Zadívá se do jeho šedých očí.

„Ty jsi vážně ten rituál chtěl oddálit jen kvůli tomu, že jsi se bál, jak to zvládnu?“ Pohlédne do její tváře a nenajde tam nic, co by mohlo naznačovat, že se zlobí a nebo na něj začne křičet.

„Takhle to úplně nebylo. Chtěl jsem ti dát čas a jak jsi se už jistě dozvěděla, přál jsem si, aby ses mi oddala úplně celá. Jenže jsem pochopil, že už jsi se mi oddala a to co jsi mi nabídla, by mi mělo stačit.“ Odpoví na otázku a čeká, jak jeho odpověď vezme.

Modrooká dívka se na něj usměje. Zvedne hlavu a přitiskne své rty na ty jeho. „Tak pojď. Ať tvůj otec nemusí moc dlouho čekat. Vždyť jste se dlouho neviděli.“ Řekne, sotva se od něj na pár centimetrů oddálí.