𝕬𝖑𝖋𝖆 𝖆 𝖏𝖊𝖍𝖔 𝕷𝖚𝖓𝖆 ✓

𝕶𝖆𝖕𝖎𝖙𝖔𝖑𝖆 72

  🅩︎novu se přisaje k jejím rtům a líbá jí hladově. Náruživě. Vášnivě. Nemá důvod přestat. Chce ho. Jeho Luna ho chce. Sám to cítí. Nemýlí se.

Nadzvedne Olivii a posadí na svůj, už stopořený úd. Začne se v ní pohybovat a nepřestává jí líbat. Všude. Kam jen svými rty dosáhne, tam zlíba její pokožku.

Oba dva vzdychají. Snaží se popadnout dech, ale jejich touha se snad zdá být neukojitelná. Oba dva jsou až příliš hladoví. Vyprahlí.

Pohybuje se v ní a kapky vody dopadají na jeho holá záda. Nevnímá své okolí. Pouze svojí družku. Ženu, kterou tolik miluje.

Najednou jí postaví na nohy a otočí čelem ke zdi sprchového koutu. Lehce posune její zadeček k sobě a tím jí dá najevo, aby o pár kroků ustoupila dozadu.

Náhle do ní v této pozici pronikne. „Angele.“ Zakřičí jeho jméno. Pak jsou však slyšet jen její vzdechy. Bere si jí ze zadu a přidržuje se jejich boků.

Nedokáže přestat. Stále do ní zuřivě přiráží a ona mu svými pohyby vychází vstříc. Připadá si, jako kdyby celý svůj život nejedl. Jako kdyby jenom strádal a hladověl. A jeho Luna, je lékem na jeho hlad.

Její vyvrcholení se blíží. Cítí to. Rychleji dýchá a celé její tělo se třese touhou. „Angele.“ Zakřičí znovu jeho jméno, když vyvrcholí.

Angel ještě párkrát přirazí a též vyvrcholí. Nemůže z toho zážitku popadnout dech. V plících mu snad hoří a kyslík je nedostatkové zboží.

Zvedne Olivii a přitáhne si jí blízko ke svému tělu. Okamžitě ji začne líbat na krku. Obsypává ho celý polibky a on znovu pocítí touhu být zase v ní. Vzít si jí zas a znova.

Možná by z té sprchy už nikdy nevylezli, ale bude muset svoji touhu po družce potlačit.

Musí se přeci nachystat na dnešní večer, který má být podle jejich představ. Snad se zaměstnanci restaurace trefí do romantické atmosféry tak, jak si to přál.

„Dnešní večer bude jen o nás lásko. Byl bych rád, kdybys své starosti nechala doma a věnovala se jen té chvíli.“ Řekne Angel a pohladí svojí družku po tváři.

Stále stojí za ní a ona ztěžka oddechuje. Hladí jí po břiše, prsou, až sjede níž. K jejímu lůnu. Pohladí ji tam a ona vzrušeně zasténá.

„Angele, pokud chceš dnešní večer stihnout,“ Nadechne se. „měli bychom se osprchovat a jít se nachystat.“

Má pravdu. Jeho družka prostě ví všechno nejlépe, i když on sám to ví právě tak, jako ona.

Jenže si nemůže pomoct. Nedokáže být v její blízkosti a nikde se jí nedotýkat. Stále jí hladí po těle, kam jen dosáhne. Stojí v té sprše dalších patnáct minut a oba stále ztěžka oddechují. Samozřejmě touhou a vášní, po tom druhém a také po prožitém zážitku.

Olivia se nakonec otočí a podívá se mu do jeho nádherných šedých očí. „Umyješ mě, prosím?“ Zaškemrá. I on sám touží po tom, aby se ho dotýkala. Stejně, jako on se dotýká jí.

Vezme houbu do ruky a nanese na ni její sprchový gel. Pomaličku začne přejíždět po jejím dokonalém těle. Na chvíli se zastaví u jejího bříška. Klekne si a dá jí na bříško lehký polibek.

Tolik už se těší na jejich potomka, který v těch místech, právě v téhle chvíli, roste.

Zvedne k ní svůj zrak. „Ani nevíš, jak strašně moc tě miluju a to malé taky. Udělala jsi ze mě nejšťastnějšího muže, vlkodlaka, na celé planetě.“ Znovu jí dá polibek na bříško a pak se vrhne na umývání zbytku jejího těla.