𝕬𝖑𝖋𝖆 𝖆 𝖏𝖊𝖍𝖔 𝕷𝖚𝖓𝖆 ✓

𝕶𝖆𝖕𝖎𝖙𝖔𝖑𝖆 75

   🅝︎astal večer. Je osm hodin. Olivia čeká v obývacím pokoji na svého snoubence, který ještě nedorazil. Už tu dávno měl být, a není. Čeká na něj. Nic jiného jí nezbývá.

Upraví si šaty a šál, který má přehozený přes ramena, ale obává se toho, že jen v tomhle jí bude zima. Sotva vyleze z domu. Zmrzne. Určitě.

Kde je, prolétne jí hlavou a zadívá se na zeď, kde visí hodně staré hodiny. Ukazují už patnáct minut po osmé.

„Musel se někde zdržet. Určitě dodělával nějakou práci.“ Řekne Emmě, která je v místnosti s ní.

„Asi ano. Já dnes Jonaha také neviděla. Zajímalo by mě, kam se vypařil. V poslední době spolu moc času netrávíme. Alfa ho stále něčím zaměstnává.“ Povzdechne si.

I Olivia si toho všimla. Od chvíle, kdy konečně oba vylezli z jejich útulné ložnice a bubliny, ve které strávili celý měsíc, je každý člen této smečky zaneprázdněný.

„Zlepší se to. Uvidíš. Jen..“ Nedořekne, protože se ve dveřích objeví Angel a za ním si Olivia všimne Jonaha, který je oblečený v obleku a jen tiše vyčkává.

„Připravená lásko?“ Zeptá se a natáhne k ní ruku. Vstane z pohovky, dojde k němu a nabídnutou ruku přijme.

„A kam jde Jonah?“

Angel se podívá na svého přítele. „Ten nám dnes dělá řidiče.“ Podívá se na Emmu. „Promiň. Měl jsem ti to říct dřív, ale neboj, do půlnoci jistě budeme doma.“ Omluvně se na ní podívá a pak společně s Olivií vykročí směrem ke dveřím.

   🅒︎esta do města trvá dvacet minut. Jonah jede pomalu a opatrně. Nemá kam spěchat. Rezervaci mají až na devátou hodinu a tak mají ještě dostatek času.

Angel se nakonec nebyl ani podívat na přípravy v restauraci Bílá růže. Věří svému příteli a proto se nebojí toho, že by se něco nepovedlo. Kdyby byl přeci nějaký problém, dal by mu jistě vědět.

Pípne mu zpráva na telefonu. Vytáhne ho ze svých kalhot a podívá se, kdo mu píše.

Louis: Čekáme na váš příjezd. Vše je nachystané a menu jsem vám připravil já, osobně.

Přečte si zprávu, která ho velice potěší. Schová telefon zpět do kapsy svých kalhot a usměje se na svou družku.

Doufá, že místo, které vybral, bude dokonalé stejně tak, jako je dokonalá jeho družka.

Stále však musí myslet na to, co mu řekl jeho Beta Jake, který mu nepřinesl příliš dobré zprávy. To, že otec Olivie je vamptrop, se mu moc nelíbí. Raději by bral, kdyby byla obyčejný člověk.

Jenže s tímhle nemůže nic udělat. Není to na něm. Taková se už narodila. Sama za to přeci nemůže. Nevěděla to, až do teď.

Auto konečně zastaví a Jonah z něj pohotově vystoupí. Otevře dveře svému Alfovi, který se vydá otevřít dveře své nádherné snoubence.

Sotva je otevře, zůstane zírat na tu krásnou budovu restaurace, kterou Angel vybral. Je štěstím bez sebe, že už jen pouhý pohled na ni, jí dokáže vehnat úsměv na rty.

„Jsme tady, lásko. Půjdeme dovnitř?“ Zeptá se. Nečeká však na svolení. Stejně by tam šli, ať chce nebo nechce. Ona to ví. Dnešní večer je pro ně výjimečný. Chtěla to přece.

Rozejdou se k budově, kde si Angel zarezervoval místo v zahradě. Tam má v plánu svojí družku oficiálně požádat o její ruku. Sice už je to jen formalita, ale pro ní tak moc důležitá.

Vejdou dovnitř. Recepční je odvádí k jejich stolu, sotva se Angel představí. Dojdou až ke dveřím, které vedou na zahradu. Musí však projít celou restauraci a každý se za nimi jen otáčí, když prochází mezi stoly hostů, kteří obsadili vnitřní prostory.

Dívka otevře dveře a Olivia sotva spatří místo, kde budou dnešního dne večeřet, zalapá po dechu a užasle se dívá na tu krásu, která se za těmi dveřmi nachází.