𝕬𝖑𝖋𝖆 𝖆 𝖏𝖊𝖍𝖔 𝕷𝖚𝖓𝖆 ✓

𝕶𝖆𝖕𝖎𝖙𝖔𝖑𝖆 116

   🅢︎ Eleonor a Emmou, má ve své nadaci spousty práce, kterou je potřeba ještě dnes dodělat. Musí vyplatit spoustu odborníků, které tato nadace zaměstnává. Také musí zaplatit účty za elektřinu, plyn a vodu. Ještě štěstí, že nemusí platit ještě nájem, protože jinak by tahle nadace nejspíše brzo skočila.

Sice mají nějaké své stále sponzory, ale to někdy prostě nestačí a hlavně ve chvílích, kdy zde musí ubytovat nějakou tu ženu, se stejným osudem, jaký postihl jí i Eleonor.

Zvedne hlavu od svého monitoru a podívá se na dvě ženy, které jí jsou nejbližší. „Kolik toho ještě máte?“ Zeptá se. Tak moc ráda by se konečně dostala domů, do teplé postele, kde si bude moci v klidu lehnout a spát, protože dnešní den byl velice náročný.

Přišlo dalších pět žen, které potřebovaly nutně jejich pomoc a ona celý den nedělala nic jiného, než se o všechny ženy, sama starala. Ubytovala dvě z nich a ukázala jim, kde co najdou, pokud to budou zrovna potřebovat.

Musela jim ukázat jejich pokoje, obývací místnost, která je společná. Také kuchyň, kde se ženy střídají ve vaření, pokud zde setrvávají delší čas a také psychiatry a psychology, ke kterým budou pravidelně docházet, dokud se zcela neuzdraví ze své ztráty dítěte.

„Já už mám hotovo. Zapsala jsem veškeré údaje našich pěti žen, které se tu dnes ukázaly a dokonce jim sehnala volné termíny u našich odborníků.“ Odpoví jí Emma, které práce s počítačem a s těmito ženami vyloženě baví.

„A ty, Eleonor? Jak jsi na tom s papíry, které nám byly ráno doručeny?“ Zeptá se Olivia své tchýně, která jí byla od doby, co se přistěhovala do jejího domu, velkou oporou a soucítila s ní, protože ona sama přišla o dítě.

Také se od ní dozvěděla, že Landon se zachoval přesně tak, jak by Olivia očekávala od jejich syna Angela. Bohužel se asi stejného zacházení a porozumění od svého druha nedočká a proto se i on nedočká jejího odpuštění. Přitom by mu v této chvíli nejraději padla kolem krku a promilovali by spolu celou noc.

Vášeň a touha, která v posledních dnech stravuje její tělo, začínají být neúnosné a ona netuší, kdy sama udělá tu chybu a vleze mu nahá rovnou do postele, jen aby ukojila svůj chtíč a touhu, po svém druhovi.

Z jejího zamyšlení jí probere hlas Eleonor. „Já mám také hotovo. Je to jen dopis, ohledně té tvé dobročinné sbírky, pro tuto nadaci. Majitel toho prostoru chce vědět, kdy se bude vlastně konat, aby na ten den byl sál volný. Proto žádá tvoje vyjádření. Odepsala jsem mu a objednala kurýra, který mu ten dopis odnese ještě dnes. Nevadí ti doufám, že se ta sbírka bude konat za čtrnáct dní? Že ne?“ Olivia netuší, proč by jí to mělo vadit. Jen se budou muset poslat pozvánky dřív, než bylo v plánu, ale rozhodně to má v plánu stihnout, aby hosté dostali včas vědět.

„To nevadí. Jen budeme muset udělat pozvánky už zítra, aby se pozvaní hosté na tuhle akci mohli připravit. To je všechno.“ Další práce navíc a to si zítra chtěla dát jeden den pauzu, což se jí nejspíše nevyplní.