𝕶𝖆𝖕𝖎𝖙𝖔𝖑𝖆 81

631 46 4
                                    

   🅞︎livia dojde ke svému nočnímu stolku, vezme z něj telefon a vytočí číslo svého strýce.

Chvíli to vyzvání, až se nakonec ozve hlas jejího strýce. „Olivko, děje se něco?“ Zeptá se starostlivě.

„Nic se neděje, strejdo. Jen bych ti chtěla něco navrhnout a doufám, že s tím budeš souhlasit.“ Odpoví mu.

„Tak povídej. Jsem dost zvědavý.“ Uslyší v telefoně smích.

„Chtěli bychom s Angelem, abys bydlel do svatby u nás. Ať nemusíš zbytečně platit za hotel. Co na to říkáš?“ Zeptá se ho neteř a on se sám pro sebe usměje.

„Čekal jsem, kdy vás dva to napadne. Vaši nabídku přijímám. Konečně tvého budoucího manžela poznám.“ Rýpne si do své neteře.

Ta si to okamžitě uvědomí. Však mu ještě svého snoubence ani nepředstavila, ale na svatbu jej pozvala. Takhle se alespoň budou moci lépe poznat.

„A vážně ti nevadí, že budeš bydlet v domě plném vlkodlaků?“ Zeptá se a má starost, že by to její strýc nemusel zvládnout.

„A proč by mi to mělo vadit? Chvíli jsem bydlel s tvým otcem a matkou u něj. Takže pár vlkodlaků snad přežiju.“ Začne se z plna hrdla smát. Olivia se také zasměje. Otočí se na Angela a ukáže mu palec nahoru.

Ten však celý rozhovor slyšel a odpověď zná už dávno. Jen jí pohladí po zádech, aby věděla, že je tu stále s ní.

„Tak my pro tebe pošleme Jonaha. Sbal si věci a on pro tebe okamžitě přijede.“

„Tak dobře. Promluvíme si později.“ Zavěsí. Ve chvíli, kdy Olivia vrátí telefon na své místo, zaklepe někdo na dveře.

„Pojď dál, Jonahu.“ Řekne Angel a otočí se ke dveřím.

Dveře se otevřou a v nich se objeví Jonah, který sem byl na Angelův popud zavolán.

„Přejete si, Alfo?“ Zeptá se s respektem. Ještě stále netuší, jak se má ke svému příteli před Lunou chovat.

„Jonahu. Potřebuji, aby sis vzal auto a jel do hotelu Modrá hvězda, kde bydlí Oliviin strýc. Vyzvedneš ho tam a dovezeš ho sem k nám. Bude tu totiž do svatby bydlet.“

„Dobře. Tak já ho tedy vyzvednu a dovezu sem. Mám někoho poslat připravit pokoj?“

Angel chvíli přemýšlí, kdo na tuhle práci bude vhodný, jelikož Emmě dal volno na celý zbytek odpoledne a večer.

„Řekni Margot, aby připravila ten pokoj, co je vedle mého otce.“ Jonah pouze přikývne a odejde.

Alfu však napadají v téhle chvíli hříšné myšlenky, které měl už v dobu, kdy jí spatřil v těch svatebních šatech.

Dojde pár kroků, ke své Luně, která se během jeho rozhovoru s Jonahem trochu vzdálila, a popadne jí do náručí. Tolik po ní touží a už to nemůže déle vydržet. Potřebuje jí.

„Tolik, tolik toužím po tvém těle, má Luno.“ Zašeptá jí do ucha až se Olivia celá začne třást.

Touží po něm stejně tak, jako on touží po ní. Cítí to. Chvěje se v jeho náručí touhou po něm. Nic jiného to být nemůže.

„Také po tobě toužím. Tak moc, až se toho občas i sama bojím.“ Odpoví zastřeným hlasem. Vezme jeho hlavu do dlaní a políbí ho. Vášnivě. Náruživě. Tolik ho teď potřebuje mít u sebe.

Tolik touží po jeho smyslných dotecích. Kolikrát se bojí sama sebe, protože takové pocity ještě nikdy necítila. Neměla potřebu, aby se jí muž dotýkal tak, jak se dotýká Angel jí.

Pomalu s ní dojde k posteli, kde si Olivia lehne a on z ní začne opatrně sundávat tepláky, a když jsou konečné dole, vrhne se na její tričko.

Jenže, co čert nechce. Někdo zaklepe na dveře a Olivia zpozorní. Angel si toho však vůbec nevšímá a dál se věnuje jejímu svlékání.

Klepání se ozve znovu a Alfa začne klít. „Kdo to k čertu zase je.“ Otočí hlavu ke dveřím a pak zpátky na svou Lunu, která leží v posteli už jen ve spodním prádle.

„Tady nemá člověk kouska soukromí.“ Řekne víc nahlas, než je potřeba. Chce, aby dotyčná osoba věděla, že je ruší.

𝕬𝖑𝖋𝖆 𝖆 𝖏𝖊𝖍𝖔 𝕷𝖚𝖓𝖆 ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat