𝕬𝖑𝖋𝖆 𝖆 𝖏𝖊𝖍𝖔 𝕷𝖚𝖓𝖆 ✓

𝕶𝖆𝖕𝖎𝖙𝖔𝖑𝖆 45

   🅤︎běhl měsíc od úplňku a Olivia s Angelem po tu dobu, skoro nevylezli z ložnice. Dokonce si Alfa nechal nosit svou práci do zmiňované místnosti, jen aby mohl být co nejvíce se svojí družkou.

Každému ze smečky se šíleně ulevilo, protože nemuseli pociťovat to Alfovo užírání se. Konečně i on sám přijal pouto, které mezi sebou mají a tak mohl každý v klidu říct a dělat, co chtěl.

Sice v rámci možností, ale měli a mají větší volnost než před rituálem, do kterého svého Alfu donutili. Potřebovali, aby se Olivia, dívka, která je družkou jejich Alfy, konečně stala Lunou jak jejich vůdce, ale i jich samotných.

Už nadále nedokázali snášet jeho rozmary, které přes pouto smečky cítili s ním. Proto se jim hodil nadcházející úplněk, který využili ku svému prospěchu.

   🅡︎ůžovovlasá dívka konečně vyjde z ložnice, odkud nejspíše neměla v plánu hned tak odejít. Nebaví jí však být stále zavřená jen mezi čtyřmi stěnami.

Potřebuje mluvit také s někým jiným, než se svým přítelem, který by nejraději neopustil postel další měsíc, být to po jeho.

Ona však nedokáže být zavřená takovou dobu a prožít další měsíc pouze s ním a občas vidět jen ty, kteří jim nosili jídlo, není také moc společenské. Pro ní však i nepřijatelné. Dokáže si přeci pro jídlo dojít do kuchyně sama a dokonce si ho i udělat.

Konečně dojde do kuchyně, kde najde přesně tu osobu, kterou si přeje vidět nejvíc. Emma, družka Jonaha právě vaří pro celou smečku oběd a ona jí bude moct alespoň pomoct. Být v této smečce nápomocná.

„Ahoj Emmo.“ Pozdraví a postaví se vedle ní. Chce vzít do ruky cibuli a nůž, ale není jí to dovoleno.

„Dobré dopoledne, Luno.“  Slušně jí pozdraví a sama si vezme cibuli do svých rukou a začne jí zbavovat slupky, kterou ještě má.

„Em, nech toho. Říkej mi Olivie. Nikdo tu s námi přeci není a jsme kamarádky. Na tom se nic nezměnilo.“ Vezme svou kamarádku za ramena a otočí Emmu tak, aby se jí mohla podívat do očí.

„A dej mi tu cibuli. Už se v ložnici s Angelem nudím a také bych ráda trávila čas i s někým jiným, než jen s ním.“ Vzala dívce zmiňovanou zeleninu a nůž a jala se prvně čištění a hned na to krájení.

Dívka jen zavrtí hlavou a dál si všímá své původní práce. Krájení zeleniny, které je v téhle chvíli na pracovní desce až dost. Jelikož se musí nakrmit tolik hladových krků, musí toho být opravdu hodně a ona je na to sama.

Pomoc by sice ráda uvítala, ale přeci nebude nutit Lunu dělat domácí práce.

„Em?“

„Ano Oliv?“

„Hodláš mlčet po celou dobu, co tu budu a nebo si spolu konečně normálně popovídáme? Vážně jsi mi moc chyběla.“ Podívá se na dívku, která stále krájí zeleninu.

Ona však stále mlčí a věnuje se své práci. Není zvyklá na to, že jí někdo v kuchyni pomáhá, když v ní má službu a hlavně když jde o Lunu.

Bývalá Luna většinu času dělala hlavně snídaně a při chystání oběda se ukázala málokdy. Trávila veškerý svůj volný čas s manželem a syn se nějak v chodu domácnosti neangažoval. Tedy Alfa, který má jistě své práce až nad hlavu. Proto rozpis o tom, co kdo bude dělat, sestavoval a stále sestavuje, Beta Jake.

„Promiň. Teď nějak nevím, o čem bych se s tebou měla bavit, když jsi Lunou smečky.“

„Jsem to, ale pořád já. Ta samá holka, která sem přišla jen jako družka Alfy. Pořád jsem ta stejná Olivia, se kterou sis povídala každý den.“ Skočí jí do řeči, jelikož na ní je vidět, že chce ve svém povídání nadále pokračovat.