𝕬𝖑𝖋𝖆 𝖆 𝖏𝖊𝖍𝖔 𝕷𝖚𝖓𝖆 ✓

𝕶𝖆𝖕𝖎𝖙𝖔𝖑𝖆 69

   🅓︎ruhý den ráno se probudí a zjistí, že celou noc spala v tom, v čem byla ve městě nakupovat ty šaty, které si dnešní noci má obléct.

Ještě však chce vidět svého strýce. Dozvědět se celou pravdu o svém otci, kterého díky matce nepoznala. Pouze její matka věděla, kdo je jejím otcem a právě včera zjistila, že i její strýc Cody ho zná. Musí. Jinak by nejezdil až sem. Do takového zapadlého městečka, jako je Wolftown.

Uslyší pípnutí svého telefonu, který se stále skrývá v její kabelce, kterou Emma odnesla nahoru s jejími novými věcmi, které dala do šatny.

Vstane tedy z postele a jako první si však dojde do koupelny na toaletu a vyčistit si zuby. Také potřebuje upravit svůj obličej a proto si po vykonání své potřeby a vyčištění zubů, lehce přemaluje oči řasenkou, udělá linku a na rty si nanese balzám.

Nakonec vyjde z koupelny a vydá se do šatny, kde najde svojí kabelku ležet na malém křesílku, které tu je pro ní, z neznámého důvodu.

Vezme svou kabelku do ruky a i s ní se do toho křesílka posadí. Otevře kabelku a z ní vytáhne telefon, který tu před chvílí zazvonil, jelikož jí přišla zpráva.

Odemkne mobil a klikne na zprávu, kterou jí poslal její strýc.

Cody: Olivko, sejdeme se v jednu hodinu v kavárně. Strýc Cody.

Chvíli přemýšlí nad tím, jakou kavárnu má její strýc na mysli, ale nakonec jí stejně dojde, že v tomhle městě zná jen jednu jedinou kavárnu a je to zrovna ta, kde se s Angelem potkali.

Konečně. Už teď se nemůže dočkat, až svého strýce spatří. Malá pochybnost se jí, ale stejně vloudí na mysl.

Co když její strýc nebude mít dost informací? A co vlastně s nimi udělá? Tedy alespoň s těmi, které od svého strýce dostane?

Stále přemýšlí nad tím, jestli vlastně udělala dobře, když včera Codyho kontaktovala. Možná by to měla nechat být a žít tak, jak žila do teď. To už však nejde. Už není ta stejná Olivia Silvermanová. Změnila se.

Stala se družkou Alfy Angela Moona a Lunou smečky Moonů. Tohle byl a bude její osud. Strávit celý zbytek života s člověkem, kterého miluje nadevše a on jí, i když mu dlouho trvalo než přijal tento fakt. Že ona ho bezmezně miluje a to co mu nabízí je vše, co mu může dát.

Nakonec se však rozhodně vstát a najít si na sebe nějaké čisté oblečení. To jí však netrvá dlouho, jelikož jí do oka padla bílá halenka a růžové džíny, které neměla tak dlouho na sobě.

Zrovna když si obléká halenku, se ve dveřích objeví její druh a ona leknutím nadskočí a chytne se za srdce.

„Tohle mi už, lásko, nedělej.“ Pokárá ho s úsměvem na rtech.

„Tobě taky dobré ráno, miláčku. Už jsi vzhůru?“ Zeptá se Angel, který vypadá ještě hůř jak ona, když vstala.

„To snad ty taky. Nebo se mýlím? Vypadáš hrozně Angele. Copak jsi celou noc nespal?“ zeptá se, protože jeho vzhled právě vypadá tak, že nespal nejspíše vubec.

   🅐︎ngel se podívá do zrcadla, které je připevněné na zdi, na konci šatny. Všimne si svých obrovských kruhů pod očima a sám se nad svým zjevem zhrozí.

„U Bohyně. Tohle jsem vážně já? Takhle jsem ještě nikdy nevypadal. To je hrůza.“ Prohrábne si pravou rukou své rychle rostoucí vlasy a nakonec se posadí do toho samého křesílka, jako před chvílí Olivia.

„Trápí tě něco, zlato?“ Kdyby jenom jeho, ale trápení má celá smečka a to jen díky jejím starostem a trápení.

Stále na to musel v noci myslet. Stále se ptal sám sebe, kdo může být jejím otcem a proč se vlastně po smrti její matky, neobjevil?

Jenže na své otázky, stále nezná odpovědi. Neví, kde má vlastně začít. Kde hledat muže, který je devatenáct let nezvěstný?