𝕬𝖑𝖋𝖆 𝖆 𝖏𝖊𝖍𝖔 𝕷𝖚𝖓𝖆 ✓

𝕶𝖆𝖕𝖎𝖙𝖔𝖑𝖆 44

   🅞︎sprchovaná. Jen v ručníku. Vyleze ven z koupelny a vstoupí do ložnice, kterou tolik dní nenavštívila, která zeje prázdnotou.

Angel je pryč a ona moc dobře ví, na jakém místě se právě v téhle chvíli nachází. Však i proto zamkla dveře od koupelny, aby byl nucen odejít za svým otcem, který na něj bůh ví jak dlouho, musel už čekat.

Sotva dojde k posteli, musí se na ní posadit. Těch pár dní, které ho vídala sotva letmo, protože se jí vyhýbal, se na ní podepsalo. Stále vymýšlela se svojí budoucí tchýní plány, jak jejího syna obměkčit a donutit ho, aby se vzdal a udělal co je správné.

Žádný se avšak nepovedl a proto to raději vzdala a většinu nocí myslela pouze na svého druha. Na Alfu, který se vyhýbá své budoucí Luně jako čert kříži.

„Na chvíli bych si mohla lehnout.“ Řekne si pro sebe nahlas a položí své znavené tělo do těch měkkých peřin, kterými je pokrytá postel. Zavře na malý okamžik oči a jen v ručníku usne.

   🅟︎robudí jí až hlazení jejího nahého těla, které už nemá zakryté ručníkem. To pozná, aniž by musela otevřít své modré oči.

Začíná jí být lehce zima, ale ten dotek v ní probouzí vášeň a touhu. Touhu tak nevídanou, až se toho sama lekne.

Tolik dní po něm toužila. Tolik dní se snažila, aby podlehl jejím snahám, ale on se stále držel svého tvrzení.

Avšak včerejší noc nevydržel a jí si vzal při rituálu, na který se poslední dva dny před tím připravovala.

Moc dobře totiž věděla, že členové jeho smečky toho už mají dost a chtějí v klidu žít. Však Emma jí to celé vysvětlila. Řekla jí vše, co by o rituálu měla vědět.

Bála se pouze jediného. Jediný fakt jí dělal zle od žaludku a toho se právě bála nejvíc. Rituál se musel konat před celou smečkou. Celá smečka se na jejich milování musí po celou tu dobu dívat.

Až skončí jejich milování. Pak teprve tehdy, budou smět odejít. Nechat je o samotě. Až do ní zaseje své sémě.

A ta touha, kterou byla posedlá včera při rituálu, se zdá být stejná jako ta, kterou teď pociťuje. Touží po svém Alfovi, tak jako předešlou noc. Touží po něm tolik, že při pouhém doteku musí zasténat a dát najevo, že nespí.

Otevře své oči a spatří ty nejhezčí šedé oči, jaké kdy v životě viděla. Možná to je jejich poutem, které je po včerejšku ještě silnější. Možná to je tím, že se dříve na muže moc nedívala. Neměla o ně zájem.

Avšak teď by dala cokoliv za to, aby tohle byly oči, které uvidí každé ráno, když se probudí. Při jejich milování. Vlastně při jakékoliv činnosti, kterou budou spolu vykonávat. Dokonce i když je jen letmo uvidí.

„Nemohl jsem odolat.“ Pošeptá jí blízko levého ucha Angel. Její druh. Alfa. Její celý život. Muž jejího života, i když si nikdy nemyslela, že by mohla být tolik zamilovaná, jako je právě teď.

„Možná, že se mi v noci povedlo zasetí mého sémě a ty tak budeš následujících několik měsíců měnit své nálady. Chutě. Dokonce i chuť na milování se mnou se zvýší.“ Teď už je u jejích rtů a nebezpečně se přibližuje blíž a blíž.

„Tak ať. Chci být lásko, stále jen s tebou. Co bylo, bylo a já už nikdy nehodlám odejít. Ani kdyby sis to přál. I kdyby jsi mě od sebe odháněl. Vím, že jsem jen pouhý člověk, ale jsme pár. Alfa a jeho Luna. Druh a družka. Doufám však v to, že než budeme mít dítě, přijde na řadu milování, po kterém oba dva tak toužíme, ale také svatba.“ Potřebuje mu tohle vše říct. Ujistit ho, že ať se stane v jejich životě cokoliv. Ona bude stát po jeho boku. Bude s ním a bude ho podporovat.