I sny se občas plní

Část 73

Ve chvíli, kdy na ni její přítelkyně promluvila, se vzpamatovala a přemýšlela, co jí na to odpovědět. No nedostala šanci ani otevřít pusu, jelikož to Saskii, i bez jejího přičinění, pravděpodobně došlo. „Ty jsi těhotná?" Vypískla nadšeně přítelkyně bratra jejího přítele, co jí úplně probralo z jejího snění. „Tiše! Ještě to nikdo neví!" Nechtěně ji okřikla, přičemž k ní rychle přistoupila a vzápětí ji svou dlaň přiložila na její ústa. „Prosím nesmíš to prozradit." Požádala ji šeptem, aby to náhodou nezaslechly děti hrající se opodál a pak ji svou ruku z úst sundala.

Saskie se s otevřenými ústy dívala na svou novou přítelkyni. Z toho co slyšela, je první, kdo tu novinu ví a to jí moc těší, i když se to dozvěděla nechtěně. Casey, už nějakou tu chvíli zná a po tom, co si dosud v životě prožila, ji to od srdce přeje. Sama je, až po uši zamilovaná do Dereka a pravdou je, že jeho rodinu taky miluje. Povídali si spolu jen chvíli, jelikož je pak vyrušili jejich muži, ale i za ten krátký čas ji Casey stihla říct, co má o dnešní rodinné večeři v plánu, s čím se jí rozhodla pomoct, už jen tím, že bude o tom, co se dozvěděla mlčet.

Právě, i s Derekem a Gabem vcházel do obchodu, kde se nacházela jeho zelenooká divoška i s jeho dětmi a bratrovou přítelkyní. Zdálo se mu, že ty dvě spolu probírají nějaké tajné záležitosti, jelikož mluvily až příliš potichu. Netušil, čeho se ono tajemství týká, ale doufal, že se to ještě dnes od své krásky dozví. „Tak co! Nakoupily jste, co jste potřebovali?" Promluvil pobaveným hlasem přímo u ouška Casey, ale jelikož přišel od jejich zad, a ona neměla možnost si ho všimnout, se ho polekala a s vypísknutím se postavila z pohovky, na které dosud seděla. Pravdou bylo, že kdyby se pohotově neuhl, tak by ho, jak rychle vyletěla, praštila svou hlavou přímo do zubů.

„Proboha, tys mě polekal?" Vykřikla i s malým v náručí, s rukou držíc si u své hrudi, jelikož měla pocit, že ji od toho šoku, co jí její modrooký princ způsobil, srdce vyletí někam do stratosféry, pokud tam už náhodou i není. Dívala se na tři muže, stojící před ní, kteří se chechtali jako o život a doufala, že z toho, o čem se bavila s rusovlasou dívkou, nic neslyšely. „Jste normální?! Málem jsem dostala infarkt!" Obořila se na ně Saskia, která se očividně taky dost lekla. „Světluško promiň. Neměli jsme v úmyslu sem takhle vpadnout, ale když se naskytla příležitost,..." Zachraňoval situaci Derek, který se hned přesunul ke své přítelkyni, co se na něj pohoršeně dívala. No jakmile ji objal a políbil, roztála jako zmrzlina, načež se na něj i usmála.

„Lásko promiň, ale neodolal jsem." Pošeptal ji už klidnějc u ouška, když obešel pohovku, která ho od ní dělila a vzápětí si ji, i se svým synkem, který se ještě smál, přivinul na svou hruď. „Promiň, nechtěl jsem tě polekat." Omluvil se, když ji políbil do vlasů. Nečekal, že až tak přehnaně zareaguje, ale odolat opravdu nemohl. „Táta!" Vykřikla jeho malá holčička, řítíc se k nim, i s Colinem, který ji následoval. Derek svíral v náručí Saskii a Gabriel tam stál jako tvrdé Y, se smlouvami v rukou a připitomnělým úsměvem ve tváři.

Neplánoval, že v sobotu bude muset řešit práci, ale je rád, že to už má všechno za sebou a může se věnovat rodině. „Máte všechno? Můžeme jít na dort?" Zeptal se jen pro zajímavost, jelikož ten pult plný věcí, nemohl přehlédnout. „Ano, už to musím jen zaplatit a můžeme jít. Ale ještě chci jít do hračkářství." Dodala v rychlosti Casey, dívajíc se mu do očí, co mu vykouzlilo úsměv na rtech. „Dort, dort, dort!" Křičeli děti poskakující kolem nich, co ho donutilo pustit ženu svého srdce z náručí a věnovat se jim. „Ano, ano." Souhlasil s nimi. „Půjdeme, ale až za chvíli, jo?" Upovědomil děti a hned svůj pohled stočil zpět ke Casey. „Já to zaplatím, dobře." Neptal se, jen ji to oznámil, poukazujíc na horu oblečení, které bylo určeno pro jeho děti, a které o pár kroků dál na ně čekalo. Neváhal a vzápětí přešel k pokladně, kde stála vysmátá prodavačka jménem Erin, co mu to už markovala.

O chvíli později, už byli na cestě k cukrárně, když je Colin zastavil s tím, že potřebuje na malou. Přidala se k němu i Emilie a tak Casey navrhla, že i s Chrisem a s jedním mužem z ochranky, což byl Huntrův nápad, půjde do hračkářství, kde chtěla malému hnedookému chlapci koupit nějaké větší plyšové kostky, jelikož si pořád do postýlky chtěl brát ty umělé a mezitím, může jít Saskia s Emilie na dámy a kluci na pány. A pak by se sešli všichni v cukrárně. A jelikož nikdo neměl námitek, tak to i udělali.

Muže od ochranky, Casey nechala před obchodem s hračkami a ona i s malým chlapcem vstoupila dovnitř. Vypadalo to tam, jako království pro děti. Chvíli se tam rozhlížela, přičemž se Chris po všem natahoval, a jelikož těch plyšových hraček tam bylo požehnaně, měla co dělat, aby tam našla to, po čem její malý brouček toužil. Trvalo to téměř deset minut, než našla to, co hledala. Byli to krásné čtyři barevné plyšové kostky svázané čtyřmi provázky, po kterých se Chris s jiskřícím pohledem hned natáhl.

Dívala se na chlapce, který z nové hračky, se kterou už bude moct i spinkat, zářil štěstím, když zaslechla rozruch, který se nesl z přízemí obchodního centra. Netušila, co se to tam děje a když se tam chtěla jít podívat, jelikož byla zvědavá, zastavil ji Denyho hlas. „Casey! Zůstaňte vevnitř!" Vykřikl muž od ochranky, co jí čekal u vchodu od hračkářství. V tu chvíli se zastavila a vzápětí, jak slyšela rány připomínající střelbu, otočila se zády ke vchodu, chráníc Chrise, kterého pevně svírala v náručí a i s malým se rychle schovala za nosný sloup, co byl po její levé straně, pár kroků od nich.

Během těch pár vteřin, než se dostala i s brečícím kloučkem do bezpečí sloupu, cítila, že ji něco, jakoby štíplo v levém boku, no nevěnovala tomu pozornost. Vyděšeně se opřela o stěnu sloupu a sesunula se po něm dolů. Seděla tam i s hnedookým chlapcem, kterého si držela blízko u sebe a snažila v tom chaose otočit, aby zjistila, kde je Deny, no nemohla se pohnout. Netušila čím to je. Jestli je to šokem nebo něčím jiným. Jen doufala, že děti i s Huntrem a ostatními jsou v pořádku.