I sny se občas plní

Část 72

Chvíli ji trvalo, než se vzpamatovala z toho, co slyšela vyjít z úst muže, stojícího před ní, který ji svým pohledem přímo hypnotizoval. Srdce ji v tu chvíli, málem vyskočilo z hrudi, jen si nebyla jistá, či to bylo štěstím nebo šokem z oné žádosti. Asi byla zaskočená déle než si myslela, jelikož se k ní muž, upírající svůj jiskřící pohled do toho jejího, ozval znovu. „Od dnešního dne, je má ložnice i tvá. Už nechci a ani nebudu, spát bez tebe." Dívala se na něj a opravdu byla šťastná, že ji to navrhl, ale nebyla si jistá, zda je to dobrý nápad, když spolu chodí sotva dva týdny.

„Jsi si jistý, že je to dobrý nápad?" Jakmile ta slova opustila bezpečí jejích úst, spatřila, jak se jeho pohled změnil na nechápavý a tak pokračovala v tom, co zamýšlela mu povědět. „Já, ... ráda budu s tebou ve tvé ložnici, to ano." Ujistila ho, načež ji chtěl asi něco říct, jelikož otevíral pusu, jenže tím, že mu přiložila svůj prst na jeho rty, ho stihla zastavit. „Jen, ... není na to ještě trochu brzy? Vždyť spolu chodíme sotva čtrnáct dní." Jakmile to dopověděla, Hunter se usmál a vzápětí ji vášnivě i žádostivě políbil, co by jí zaručeně poslalo k zemi, kdyby jí pevně nesevřel ve svém náručí.

„Už před čtrnácti dny bylo pozdě." Zašeptal u jejich rtů, když popadal dech. „Už ani jednu noc nestrávím bez tebe." Dodal rozhodně a v tu chvíli se jí znovu přisál na rty, které už očekávali jeho vpád. No, co říct? U toho se rozhodně nezastavili. Strávili spolu další vášnivou noc a s jistotou může říct, že nebude poslední. Byl nesmírně rád, že stěny jeho ložnice jsou odhlučněné, jelikož ani jeden z nich, své hlasité projevy náklonnosti k tomu druhému, nekontroloval. Tudíž, kdyby měl normální pokoj, bylo by je s určitostí slyšet po celém domě, ne-li po celém městě.

Od toho dne, kdy Hunter nabídl Casey, aby se nastěhovala k němu do jeho ložnice, uběhly už víc jako dva měsíce. Školní rok pomalu končil a jejich láska vzkvétala. Zdálo se, že jim štěstí přeje a taky tomu tak bylo. Až do dne, kdy se rozhodli jít na nákupy do obchodního centra, jelikož děti rostly jako z vody a určité věci potřebovali dokoupit.

Toho dne se tam měli setkat i s Derekem a Saskii. Claire měla jiné plány a tak si šla svou cestou. Dokonce i Gabriel Morales, nejlepší přítel i takříkajíc pravá ruka Huntra, se kterým se Casey seznámila pár dnů po svatbě Martinéze a Howardové, se tam měl ukázat, jelikož potřeboval od svého šéfa něco důležitého podepsat a rozhodně by to nepočkalo do pondělí.

Ano. Hunter měl dvě takříkajíc pravé ruky, jelikož měl i velké impérium, na které potřeboval dohlédnout. A komu by mohl věřit víc, než svému pokrevnímu bratru Derekovi a Gabrielovi, se kterým vyrůstal a který mu je dosud nejlepším přítelem.

S Gabem se seznámil na škole, chodily spolu do jedné třídy. Byl o rok starší, než on i Viktor, jelikož nastoupil o rok později. Byl totiž prosincový. No, to mu nezabránilo na sebe strhávat pozornost, hlavně dívek, které mu přímo padali k nohám. A nebylo se co divit. Měl světlé vlasy, šedé oči a postupně dospěl v mohutného muže, který už na pohled měl, tak silné charizma, že i když to neměl v úmyslu, už jen svou přítomností, dokázal uhranul leckterou ženu. I dnes jsou z něj ženy hotové, tak jako kdysi a to stačí, aby kolem nich jen přešel. A proto je taky pořád sám. Rád si užívá, každou noc s jinou a dle jeho slov, nemá zatím v úmyslu se vzdát svého pestrého sexuálního života. Ale jak se říká, na každého jednou dojde a Hunter se už teď těší, až ho nějaká žena, mu rovna, zkrotí. 

Byla sobota ráno a všichni už byli nachystaní. Děti se těšili, jelikož měli slíbené, že po nákupech půjdou rovnou do cukrárny, kde si budou moct objednat cokoliv, co budou chtít. Bylo odpoledne kolem druhé hodiny, když už děti stáli u dveří a čekali, kdy konečně půjdou. Nevěděli se totiž dočkat těch sladkých pochoutek, které už na ně čekali a o kterých se spolu neustále bavili. Odcházeli trochu později, jelikož museli počkat, až se vzbudí Chris, který si dával právě ten den načas, jakoby věděl, že jen na něj, se čeká.

„Tak jste připravení!" Vykřikl Hunter se smíchem, když viděl ty nedočkavě smějící se tvářičky, co se na něj s láskou dívali. Jakmile děti začali se souhlasným křikem poskakovat kolem něj, neměl důvod zdržovat. Pohlédl na svou krásku, která držela v náručí jejich nejmladší dítě, což byl Chris a na chvíli se zasnil. Od té doby, co má Casey zpět ve svém životě, nemůže být šťastnější. Každý den s ní, mu připadá jako sen a doufá, že se to nikdy nezmění. A ano, označil Chrise za jejich dítě, jelikož Casey, jak jeho, tak i Emilie, za své děti považuje. Přesně tak, jak i on považuje za svého Colina. „Tak můžeme vyrazit." Konstatoval nadšeně a vzápětí všichni naskákaly do vozu, ve kterém je měl odvézt. Samozřejmě, že ochranka složená s pěti mužů, jela hned za nimi.

Cesta sice nebyla dlouhá, ale i tak probíhala vesele. Nikdy by si ani nepomyslela, že jednou bude tak šťastná, jako je to právě teď. Nic ji v životě nechybí. Má lásku muže, kterého milovala už od pubertálních let. Má úžasnou tchýni, švagra i přítelkyni, za které je neskutečně vděčná. Ano, nejsou sice zasnoubení, ale rodina jejího ještě přítele, si potrpí na tom, že ji oslovují jako švagrovou, i jako snachu. A co je nejdůležitější, má tři krásné děti, o které se s láskou stará a jak zjistila, před dvěma dny, tak další je na cestě. Jen Hunter ještě netuší, že čeká nový přírůstek do rodiny, jelikož mu to ještě neřekla. Vlastně to neví nikdo. Tu novinu mu chce říct dnes večer, u rodinné večeře, jelikož má v úmyslu ještě koupit malé botičky, které mu u toho překvapení předá. Popravdě ani by netušila, že je těhotná, jelikož neměla žádné příznaky, kdyby se jí před třemi dny její modrooký fešák nezeptal, kdy bude mít své dny, jelikož je chtěl vzít do aquaparku. Až tehdy ji vlastně došlo, že ji měsíčky meškají asi dva týdny, což jí potvrdil i elektronický test, který si hned další den, koupila. U lékaře ještě nebyla, chce tam jít prvně s Huntrem, aby společně viděli ultrazvuk jejich dítěte. A jelikož zatím nemá žádné příznaky, jako jsou třeba ranní nevolnosti, tak s tím nemusí tak spěchat.

O dvacet minut později už vystupovali z auta, kde se k nim připojili čtyři muži, jelikož jeden z nich zůstal v autě, aby na ně dohlédl. Jistota je jistota. Jakmile vstoupili do obchodního centra, měli co dělat, aby udrželi děti u sebe, jelikož kdyby mohli, rozběhnou se každý na jinou stranu. Naštěstí tam byl už i Derek se Saskií i Gabrielem, kteří jejich prchající děti, pohotově chytili.

Asi půl hodinu trvalo, než si Hunter přečetl smlouvy, které mu Gabe donesl k podpisu. Mezitím se Casey i se Saskií a dětmi, odebrali po obchodech, kde jim nakupovali oblečení, jelikož z toho svého už vyrostli.

Emilie s Colinem, se hráli v dětském koutku daného obchodu, kde pro ně Casey vybírala vhodné oblečení. Malý Chris tam běhal od ní ke Saskii a dobře se u toho bavil. „Casey, ale tohle Chrisovi určitě sedět nebude." Poukázala její kamarádka na miminkovské botičky, které držela ve svých dlaních. Když je spatřila, nemohla odolat a bez toho, aby jsi uvědomila, že je tam s ní i Saskie, si je hned začala prohlížet.