Ravenclaw and Slytherin [CZ, HP FF]✔

kapitola 18. - Zase ten Malfoy

POHLED STEPHANIE

Prázdniny utíkaly jako voda. Neprožila jsem nic neobvyklého. Pořád jsem byla s přáteli nebo se svou matkou. Hráli jsme famfrpál a dělali různé blbosti, ale to už k nám prostě patří. Jediná změna, která se o prázdninách stala, byla ta, že se mi projevil hadí jazyk. Schopnost, kterou dědí pouze potomci Salazara Zmijozela. Teď musím být více opatrná, protože tuhle schopnost má ovládat pouze můj otec a Harry. Ostatním by přišlo divné, že ním dokáže mluvit někdo další. Navíc Brumbálovi by mohlo dojít, že jsem dcera pána zla.

Dnes máme v plánu, vydat se na Příčnou ulici pro učebnice. Matka opět nejde. Skrývá se více, než kdy předtím. Nejspíše proto, že se můj otec snaží vrátit. Ví o všem, co se v Bradavicích stalo a není z toho zrovna dvakrát nadšená. Dává si daleko větší pozor.

Rozhodli jsme se, že půjdeme po skupinkách, aby nás nešlo v jeden den moc a nebylo to tolik nápadné. Já půjdu s tetou Ophelií, strýčkem Zacharym, Chrisem, Diou a Scar. Zítra půjde zbytek. Na Příčnou ulici se dostaneme letaxem.

Nyní stojíme u našeho krbu, abychom se mohli konečně přenést. Máma ke mně přistoupila a pořádně mě objala.

,,Hlavně na sebe moc neupozorňuj ano?" zašeptala mi do ucha a zadívala se mi do očí. Pouze jsem přikývla. Ona se usmála a odstoupila o kus dál, abychom mohli jít.

,,Steph? Ty první," usmál se na mě strýček Zach. Poslechla jsem ho a stoupla si do krbu. Z pytlíčku, se kterým se ke mně natahovala teta Ophelie, jsem si vzala hrst zeleného prášku. Prudce jsem ho hodila pod sebe.

,,Příčná ulice!" křikla jsem a ocitla se v zelených plamenech, které mě přemístili do Děravého kotle. Za mnou se začal zjevovat zbytek naší skupinky. Když už jsme se zde nacházeli všichni, teta promluvila:

,,Dobrá teď se rozdělíme, ať působíme nenápadně ano?" koukla na nás. My jen na ní s očekáváním hleděli.

,,Já, Steph a Dia půjdeme ke krucánkům a kaňourům, vy ostatní seženete učebnice a pak se prohodíme ano?" sjela nás všechny pohledem. Jen jsme kývli a rozdělili se, jak Ophelie řekla.

Vydali jsme se tedy do obchodu Krucánků a kaňourům. Když jsme došli k obchodu, málem jsem sebou sekla.

,,Dnes tu má autogramiádu Lockhart? Merline za co!" křikla jsem, jak nejvíce hystericky jsem dovedla. Ophelie i Dia se jen zašklebily. Ani ony ho nemusely. Vlastně nikdo z nás. Vždyť si to všechno vymyslel. Nic z toho o čem píše, nikdy nedokázal. Pouze si přivlastňuje zásluhy jiných.

Vstoupili jsme do obchodu, kde se nacházela spousta Lockhartových fanoušků. Jak může mít někdo jako on fanoušky? To vážně nechápu.

Vydala jsem se po schodech nahoru, aby mě ti kouzelníci neušlapali. Stoupla jsem si dozadu, do stínu, aby mě nebylo vidět, protože na stejném místě stála i moje noční můra. Rozmazlený fracek Malfoy. Proč na něho mám takové štěstí?

I když jsem stála celkem daleko od zábradlí, stále jsem viděla dolů. Spatřila jsem Weasleyovic rodinku, se kterou tam stál i Harry s Miou. Harryho si všimla také naše celebrita Lockhart. Pro Harryho smůlu si ho všimnul zrovna, když ho fotili do Denního věštce. Chudák tmavovlásek musel s Lockhartem pózovat před fotoaparátem. Lockhart chtěl na své fanoušky ještě více zapůsobit, a proto dal Harrymu své spisy. Já osobně bych je spálila. Takové žvásty. Kdo by to chtěl číst? Já rozhodně ne. Malfoy se šklebil. Určitě závidí Potterovi jeho slávu. Batole, které přemohlo krutého Voldemorta. Přitom, když se mu postavil na konci prvního ročníku, klepal se strachy a vše jsem musela vyřešit já. Harryho nepovažuji za důstojného soupeře mému otci. Zahlédla jsem i Potterovi a Grangerovi. Jestli se tu nachází Lucius, tak to nebude dobré.