Ravenclaw and Slytherin [CZ, HP FF]✔

kapitola 11.- Nejlepší obrana? Útok

POHLED STEPHANIE

Odtrhli jsme se od sebe, když jsem zaslechla hlasité dupání, které se blížilo. Nadzvedla jsem obočí a koukla na Scarlet, která se potutelně usmívala. Očividně byla v obraze, narozdíl ode mě. Pokrčila jsem nad tím rameny a ustoupila o několik kroků dozadu. Vyčkávala jsem, kdo se vynoří zpoza rohu. Dech se mi zadrhl v krku a srdce zběsile tlouklo. Proč jsem tak nervózní? Nemám důvod!

,,Chantalko!" ze stinných útrob vyběhl Chris a za ním i ostatní. Založila jsem si ruce na hrudi a nepřístupně na ně hleděla. Nadzvedla jsem levé obočí. Chris mě chtěl obejmout, ale já uhla. Smutně se na mě podíval, ale já stále zachovávala svou chladnou masku. Ano, Scar mi vše vysvětlila, ale rány jsou stále čerstvé.

,,Omlouváme se," vydechl a stále mě pozoroval. Nepříjemně jsem se otřásla. Ne, nesmím hned roztát pod jeho štěněčím pohledem. To prostě nejde!

,,Nechtěli jsme ti ublížit! Víme, jak je tvé tajemství důležité! Snažili jsme se ho ochránit!" přidala se k němu jeho sestra Diana, která mu položila ruku na rameno. Povzdechla jsem si.

,,Ale ublížili!" vyhrkla jsem bezmyšlenkovitě. Chris se ke mně přiblížil. Tentokrát jsem ho nechala, aby obmotal své paže kolem mého trupu. Cítila jsem se v jeho objetí bezpečně. Přitiskla jsem se na jeho hruď a tiše se rozvzlykala.

,,Promiň nám to, Channy. Mrzí nás to," zašeptal a já nepatrně kývla hlavou. Své ruce jsem spojila za jeho krkem a víc si ho k sobě přitáhla. Pousmál se a zabořil hlavu do mých vlasů. Chris se ode mě odtáhl a přiložil dlaň na mou tvář. Více jsem se do ní natiskla a dovolila mu, aby mi palcem setřel slzy. Hleděla jsem mu zpříma do očí. Jeho studánky byly plné klidu a mně to donutilo k úsměvu. Za pas si mě přitáhl k sobě a já se opřela o jeho rameno. Na rtech mi stále setrvával stupidní úsměv. Choval se jako starší bratr, kterého jsem neměla. Byl tu vždy pro mě a chránil mě před vším zlým...

,,Brumbál začal pochybovat o své domněnce. Přivedli jsme ho k myšlence, že je to pouhá shoda náhod. Ale musíme být opatrnější než kdy dřív," zamumlala Holl, která se postavila mezi Diu a Scar.

,,Myslím, že to nebude náš jediný problém," vydechla jsem, když jsem si vzpomněla na rozhovor s Helenou. Byla jsem ráda, že jsem ji aspoň trochu poznala, ale za nic se mi nelíbilo to, co mi řekla.

,,O čem to mluvíš?" otázal se Matt s překvapením v hlase. Všichni na mě napjatě zírali a já nasadila vážnou tvář.

,,Předtím, než přišla Scarlet, měla jsem tu čest s Helenou z Havraspáru, která je patronem havraspárské koleje," započala jsem svůj delší proslov, avšak přerušila mě Diana.

,,Helena? Není to náhodou dcera Roweny? To znamená, že se jedná o tvého předka," skočila mi do řeči blondýnka a já protočila očima. Musí mě přerušovat?!

,,Mluvila o nějakém brzkém střetu s mým otcem. Navíc, Chrisi, pamatuješ na to brnění?" obrátila jsem se na tmavovláska, který mě stále držel blízko u sebe.

,,Ano," přitakal tichým hlasem a nechápal, kam tím mířím.

,,Zaslechla jsem rozhovor mezi Quirrellem a Snapem. Podle všeho očaroval toho rytíře Quirrell," pronesla jsem své nedávné poznatky, které mi stále naháněly husí kůži. Nemohu uvěřit, že profesor OPČM ovládá černou magii. Vždyť to prostě nejde! Navíc je to Quirrell!

,,Jenže to brnění bylo posednuto černou magií. Pokud je to pravda, objevila se tady jistá pravděpodobnost, že právě Quirrell má něco společného s tím brzkým střetem," vyvalil oči Chris, když si dal dvě a dvě dohromady.

,,Ale co by chtěl Voldemort v Bradavicích?! Navíc nemá svou moc, a proto se nedokáže dostat přes Brumbála," zakroutila nesouhlasně hlavou Holl.

,,S tím nemohu souhlasit. Neříká se mu Pán zla pro nic za nic. Jistě má nějaká esa v rukávu," zachmuřil se Matt. Má pravdu. Otec si svou pověst náležitě vysloužil. Napáchal spoustu hrozných věcí, které jsou neodpustitelné. Jistě mu nebude dělat problém proniknout do hradu.

,,Tak či tak, stále nevíme, proč by sem chodil. Musí to být něco důležitého. Proč by jinak riskoval?" kladla dobré otázky Holl. Odstoupila jsem od Chrise a dala si ruce v bok. Vynervovaně jsem si vjela rukou do vlasů.

,,Musíme zjistit, o co mu jde," dostala jsem ze sebe nakonec. Hodně inteligentní věta, Stephanie! Můžeš si zatleskat! Nic lepšího jsi nevymyslela?!

,,Vsadím se, o co chcete, že se to bude týkat Harryho Pottera. Přeci jen, právě Potter poslal Voldemorta na několik let přežívání," řekla Holly třesoucím se hlasem. Koutkem oka jsem se na ni podívala. Byla celá bledá.

,,Uvažuješ dobře. Pokud někdo ví něco víc, bude to právě Harry. Chrisi, jsi ve stejné koleji jako on. Mohl by ses pokusit prohlédnout jeho věci," zadívala jsem se na něj vážným pohledem a on pouze přikývl, že rozumí.

,,Víme jen minimum informací. Tak jak ho máme zastavit?!" pohodila rukama Dia a já se zachmuřila. Má pravdu. Je to téměř nadlidský úkol.

,,Ale my to dokážeme. A víte proč? Protože máme jeden druhého!" vložila se do rozhovoru Scarlet. Nastavila před sebe ruku a koukla na nás. Opatrně jsem přiložila svou dlaň na tu její. To stejné udělali i ostatní.

,,Společně!" vykřikli jsem naráz a prudce vymrštili naše paže do vzduchu. Zasmála jsem se a všechny je pevně objala.

,,No nic. Měli bychom jít. Blíží se večerka a nepotřebuji potkat Filche, nebo tu jeho opelichanou kočku!" zasmála se Scarlet a Holl na ni vrhla zabijácký pohled.

,,Další trest nepotřebuju. Takže, kdo bude poslední dole, je smradlavé jablko!" křikl Chris a plnou rychlostí se rozběhl dolů. Se smíchem jsem se vydala za ním. Jestli si myslí, že vyhraje, tak je na omylu. Já neprohrávám a rozhodně nebudu smradlavé jablko! Jak ho to přirovnání vůbec napadlo? Zakroutila jsem nad tím hlavou. Vždyť na tom vůbec nezáleží. Zakopla jsem o svou vlastní nohu a málem spadla ze schodů. Naštěstí jsem to ustála. V ten moment jsem nevnímala ani své odřené koleno. Odsunula jsem to na druhou kolej. Díky mým přátelům jsem si uvědomila jednu hodně důležitou věc...

Otec může vládnout tou nejčernější magií, ale já mám něco, co on nikdy pořádně nepoznal. Přátele a rodinu. Měla jsem tu možnost poznat lásku a mít po svém boku lidi, které miluji nade všecko na světě. Nikdy bych je nevyměnila. Jsou jedineční a výjimeční. Dokud je mám při sobě, nic mě nezastaví a já vyhraju. Porazím zlo a ukážu otci, že jeho dcera není slaboška! Těš se, tatínku. Jdu si pro tebe!

**********************************************************

Tak nový díl je na světě :) Snad se bude líbit :) Za každý koment,vote a přečtení budu moc ráda :) V týdnu nevím,jak moc budu přidávat :\ Záleží jestli budou nápady :) Užijte si díl,mějte se krásně a ahoj :)

-K