Kapitola 130. - Dva viteály

1.2K 94 13
                                    

POHLED SCARLET

,,Lásko," špitla jsem tiše a přiblížila se k Blaiseovi. Seděl na své posteli a zcela mě ignoroval. Zničeně jsem si povzdechla.

,,Já-omlouvám se," zašeptala jsem plačtivě.

,,Vysvětlíš mi, co to má znamenat?" pronesl chladným hlasem. Je naštvaný. Hodně naštvaný. Zavřela jsem za sebou dveře od pokoje a zajistila místnost kouzlem, aby nás nikdo neslyšel. Chce pravdu? Tak dobře. Možná mě odsoudí, ale všechno bude lepší než tohle ignorování.

,,Dobře," vydechla jsem všechen přebytečný vzduch ze svých plic. Přešla jsem k oknu. Tohle vyprávění bude muset začít úplně od základů, takže od dětství. Zavřela jsem oči a zavzpomínala na ty staré bezstarostné časy. Ach, jak moc mi to chybí.

,,Od malička jsem vyrůstala se Steph, Holl, Diou, Chrisem a Mattem. Byli jsme nerozlučná šestice. Byli jsme zvyklí na skrývání se. Učili jsme se kouzlit. Rodiče počítali s tím, že nám přijdou dopisy a tak se také stalo. Přijeli jsme sem a všechno se rázem změnilo. Vzdálili jsme se od sebe, ale stále jsme tu pro sebe byli. Všechna ta vřava se rozpoutala, když se Stephanie postavila poprvé proti svému otci. Pak to šlo rok od roku stejně. Její otec o ní nevěděl, tak to mělo také zůstat. Ve druhém ročníku byla v Tajemné komnatě společně s Harrym, ale vymazala všem paměť. Jenže Voldemort si to pamatoval. Ve třetím ročníku ji unesl a zjistil pravdu o tom, že je jeho dcera. Ve čtvrtém ročníku ji unesl znovu a ona se stala smrtijedkou. Začala se učit černou magii. Chtěla být zlou, aby otupila své city. Byla zničená ze smrti Dii, stejně jako my ostatní, ale řešila to mnohem horším způsobem. Přes prázdniny se v ní něco změnilo a požádala nás o pomoc. Schyluje se k válce a ona chtěla zachránit svého otce. Objevil se jeden jediný způsob. Jediná naděje. Okamžitě jsme se jí chytli. Steph s Chrisem se vydali do minulosti. No, na konci školy se vydali na odbor záhad a tam zahynul Matt, Holl a Harryho rodiče. A potom ještě Stephanie. Jenže náš úkol zůstal. Nehodláme ji zklamat. Budeme bojovat do posledního dechu...," vzlykla jsem. Po tvářích mi stékaly horké slzy. Tolik se toho stalo za tak krátkou dobu. Bylo to až neuvěřitelné.

Všechny nevyřčené tajemství vyplynuly na povrch. Všechno se to rozpadlo. Helena měla pravdu. Zbyli jsme jen dva. I nám je předurčena smrt. Padneme jako naši přátelé. Potáhla jsem a založila si ruce na hrudi. Netušila jsem, že to bude tak bolet, když to vyslovím nahlas. Neviděla jsem Blaisovu reakci a nějak mě to netrápilo.

Náhle se mi obmotaly jeho silné paže kolem pasu a svou hlavu si položil na mé rameno. Otočila jsem se k němu čelem a zachumlala se do jeho objetí.

,,Promiň mi to, lásko, měl jsem ti věřit. Jen, bojím se o tebe," zašeptal a líbnul mě do vlasů. Podívala jsem se na něj. Položil svou dlaň na mou tvář a palcem mi stíral slzy.

,,To nevadí, chtěla jsem ti to říct, ale bála jsem se, jak na to budeš reagovat," vydechla jsem a sklopila pohled k zemi. Popadl mou bradu mezi ukazováček a palec. Donutil mě se na něj podívat.

,,Co je váš úkol, princezno?" zeptal se a já zbledla.

,,Najít všechny části Voldemortovi duše," špitla jsem téměř neslyšně, ale on to zaslechl. Ztuhl ve veškerém pohybu. Ani nedýchal.

,,Dobře, nebudu ti stát v cestě, ale mám jednu podmínku," nadzvedla jsem obočí.

,,Jakou?" vydechla jsem překvapeně.

,,Pomůžu vám," zaskočila mi slina a já se rozkašlala.

,,To v žádném případě!" zakřičela jsem a rozhodila rukama.

,,Proč ne?" zamračil se. Ne, to nedovolím. Mohla bych o něj přijít. Tohle je nebezpečná hra. Já už ji hraji od začátku. Vím, co to obnáší. Jaká rizika se zde vyskytují. Nedovolím mu to. Nechci se dívat na to, jak umírá. Ne, smrti už bylo dost.

,,Nedovolím ti to! Mohl bys umřít!" křikla jsem a rukou si vjela do vlasů. Zatahala jsem si za kořínky a sykla.

,,A myslíš si, že pro mě je to lehké? Nedovolím ti, abys do toho šla samotná!" přistoupil blíže ke mně a své ruce položil na mé boky.

,,Prosím, nedělej to," do očí se mi nahrnula nová dávka slz.

,,Scarlet," povzdechl si.

,,Nechci o tebe přijít," dodal po chvíli šeptem. Sváděla jsem vnitřní boj. Když bude spolupracovat se mnou, budu ho mít aspoň na očích.

,,Tak, dobře. Ale budeš se mnou v týmu," řekla jsem mu svou podmínku. Kývl na souhlas. Sklonil se ke mně pro polibek. Naše rty se střetly a začaly se pohybovat v pomalém rytmu. Své ruce jsem spojila za jeho krkem. Více si mě k sobě přitáhl. Motýli mi zase létali v břiše. Milovala jsem takové chvíle. Jen by před nimi nemusela být hádka...

***

,,Dobrý den, pane řediteli," pozdravila jsem slušně Brumbála. Stáli jsme v jeho kabinetu. Harry vystoupil z řady.

,,Pane řediteli, musíme s vámi o něčem mluvit," pronesl nejistě. Brumbál se postavil a přešel více k nám. Ostatní moc nesouhlasili, aby se k nám Blaise přidal, ale nakonec kývli, protože si uvědomili, že bude lepší, když v Bradavicích zůstaneme dva.

,,Co potřebujete?" otázal se milým hlasem. Zhluboka jsem se nadechla a pomalu vydechla.

,,Harry nám říkal o té vzpomínce, kterou jste mu ukazoval. Víme, co je to za magii. Jsou to viteály," vyřkla jsem onu děsivou pravdu a Brumbál zalapal po dechu.

,,Pane řediteli, slíbili jsme Stephanie, že zachráníme jejího otce. Musíme najít všechny části Voldemortovi duše," naléhal Chris. Koukla jsem se na něj. V obličeji měl čiré zoufalství. Brumbál přešel ke svému stolu a otevřel jednu zásuvku. Vytáhl nějakou tenkou knížečku.

,,Deník Toma Marvola Riddlea a prsten jeho předka. Dva viteály. Jeden je zničený," podal mi je a já je uchopila do rukou. Pocítila jsem záchvěv černé magie. Otřásla jsem se nad tím hrozným pocitem.

,,Ale stále nevíme, kolik nám jich zbývá," vydechl Ron zarmouceně.

,,Když z Křiklana dostaneme pravou vzpomínku, možná budeme znát přesný počet," usmála se Hermiona. Má pravdu. Ta vzpomínka může obsahovat odpovědi.

,,Harry? Budeš ji muset získat," otočila jsem se na něj a on přikývl.

,,Musíte být opatrní. Je to nebezpečné. Voldemort je jistě skryl velice dobře. Navíc nyní zuří kvůli smrti jeho jediné dcery," varoval nás.

,,Jsme připraveni na cokoliv," zvedla jsem bojovně bradu. Je načase se do toho pořádně pustit. Teď, nebo nikdy!

*************

Aloha, lidi :)

vítám vás u dnešní kapitoly, která je tak trochu o ničem, ale zároveň nás posunuje o kousek dál v ději :)

Naše parta získala dva viteály ze sedmi, myslíte, že se jim povede splnit poslední vůli Stephanie, nebo ji zklamou? :)

to je pro dnešek vše, každá odezva potěší :)

mějte se krásně a skládejte básně ♥

lovuju vás ♥

Tak se Vávra, lid! ♥

-Katy

Ravenclaw and Slytherin [CZ, HP FF]✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat