Ravenclaw and Slytherin [CZ, HP FF]✔

kapitola 27. - Plán pokračuje

POHLED STEPHANIE

Doběhla jsem trio s profesorkou Hoochovou. Vážně díky tati, kvůli tobě musím trávit čas s pablbem Potterem!

,,Jakto že se s námi najednou bavíš?" pozvedl zrzek Weasley obočí.

,,Přemýšlela jsem nad slovy, která mi řekl Harry tehdy v Příčné ulici a rozhodla jsem se, že bych ráda patřila do vaší party," zalhala jsem. Díky ti merline, že umím tak dobře lhát. Mia si mě nedůvěřivě přeměřila pohledem. Usmála jsem se na ni.

Nakonec pozvedla obočí a úsměv mi opětovala.

,,Dobrá tedy. Uvidíme, co na to řekne Harry," kývla nakonec brunetka. Vše jde podle plánu. Výborně.

,,Jistě. Hlavní je, aby se z toho Harry dostal," další lež. Hlavní je zavřít Tajemnou komnatu! Proč se nemohla do jejich party dostat třeba Diana? Vždyť ta se ráda kamarádí s podivíny.

,,To máš pravdu. Bez Harryho bychom byli ztracení," Rone, vážně? Z těhle řečí je mi na blití. Nemá někdo sáček?

,,Kdyby nebyl on, nikdo by nezabránil Voldemortovi v jeho činech," přikývla Mia. A dost! Nevím, jak je možné, že porazil mého otce, když byl batole, ale minulý rok se ho bál! Nic ve skutečnosti nedokázal!

,,Ano. Je to náš spasitel," jak jsem tohle mohla říct? Pitomý plán. Nevím, jestli to zvládnu. Přece jen , i já mám své limity a tolik přetvářky je už i na mě moc.

Ron s Hermionou se na mě usmáli. To vážně? Věří v něco, co nikdy nemůže být pravdou! Došli jsme na ošetřovnu. Malfoy už ležel na nemocničním lůžku a kolem něho běhala madam Pomfreyová. Koukal na mě jako na ducha. Nechápal, co tu s nimi dělám. Sám už dávno poznal, že bych se hodně hodila do Zmijozelu. Taky bych tam určitě skončila, kdybych nepoprosila moudrý klobouk o Havraspár.

,,Co se stalo?" přiběhla k nám ošetřovatelka.

,,Ále jen zběsilý potlouk, který zmrzačil tady Malfoye a taky dostal Harryho. Harry si zlomil ruku, ale to by nebylo tak zlé, kdyby se k tomu nepřipletl pitomec Lockhart a neodčaroval mu všechny kosti z jeho paže," převyprávěla jsem v kostce. Slyšela jsem za sebou hlasité uchechtnutí.

,,Pozor na jazyk slečno Deen! Stále je to váš profesor obrany proti černé magii!" varovala mě Hoochová.

,,Pardon," zvedla jsem ruce v obranném gestu. Posadila jsem se na jednu z volných postelí. Během chvíle se na ošetřovnu přihrnuli zmijozelští. Parkinsonová, Goyle, Crabbe...

,,Co tu dělají ty mudlovské šmejdky?!" prskl s odporem praseší ksicht. Samozřejmě ta urážka byla mířená na mě a Miu. Té se vlily slzy do očí. To se neumí bránit? Kam jsem se to dostala, merline?

,,Ty máš co mluvit, prasečí ksichte," odfrkla jsem si a podívala se na Pottera. Skučel bolestí, když mu Pomfreyová dělala něco s tou zmrzačenou rukou.

,,Co jsi to řekla?" štěkla po mně. Protočila jsem očima. To bude zase den.

,,Větu?" ušklíbla jsem se. Vůbec jsem jí nevěnovala pozornost. Nejsem tu kvůli ní, ale kvůli tomu princátku, které brečí bolestí. Merline! Vždyť mu pouze přičarovali kosti!

,,Ze mě si nikdo nebude dělat srandu!" zakřičela. Všichni sledovali naši hádku s velkou zálibou, tedy až na Hoochovou, Pottera a ošetřovatelku. Určitě vsázeli na to, že to vzdám a rozbrečím se, ale to nehrozí.

,,Máš pravdu. To dokážeš i sama a daleko lépe," uchechtla jsem se. Zrzek se rozesmál. Jeho hnědovlasá kamarádka ho bouchla do ramene, aby se utišil.