Ravenclaw and Slytherin [CZ, HP FF]✔

kapitola 19.- Varování

POHLED STEPHANIE

Objevili jsme se v temné uličce, kousek od našeho domova. Nemohli jsme se přemístit jinam, protože se mudlové nesmí dozvědět, co jsme zač.

Nikdo od té doby, co jsme vyšli z obchodu, nepromluvil. Kolem nás kolovala napjatá atmosféra. Děsila jsem se reakce matky. Co mi na to asi řekne?

Pomalu jsme se přibližovali k našemu cíli. Před domem už vyčkávala matka s tvrdým výrazem a podupávala si nohou. Hlasitě jsem polkla. Chtěla jsem se i zastavit, ale Chris mě postrčil a povzbudivě se na mě usmál.

,,Dobře to dopadne. Nemusíš se bát!" šeptl mi do ucha můj tmavovlasý společník. Nejistě jsem se na něj podívala. Objal mě kolem ramen a vedl dál na popravu. Nejradši bych se teď otočila a utekla, ale to nemohu.

Došli jsme k mé matce. Ostatní se od nás odpojili a zůstali jsme tam sami. Rychle mě popadla za ruku a odtáhla do domu. Zastavili jsme se až v kuchyni. Matka se na mě otočila.

,,Stephanie Chantal Brook! Víš, co jsi vůbec provedla?!" zakřičela na mě z plných plic. Každý by se jí bál, ale já ne. Nenahání mi strach. Jen mě zarazilo, že mě nazvala celým jménem. Nikdy mé prostřední jméno nepoužívá.

,,Měla jsem nechat Malfoye, dělat si, co chce?" pozvedla jsem obočí.

,,Steph," povzdechla si, ,,tvůj otec je velmi nevypočitatelný. Pokud zjistí, kdo jsi, může se pokusit, tě zabít." Upřela na mě své oči, které se plnily slzami. Snažila se je udržet nakrajíčku, ale nevydržela to. Slzy jí stékaly jedna za druhou. Přistoupila jsem k ní a pořádně ji objala.

,,Neboj se maminko, nic nezjistí," zašeptala jsem a upřela pohled do jejích očí.

,,Slib mi, že se už nebudeš míchat do záležitostí ohledně tvého otce," zašeptala a odtáhla si mě na délku svých rukou. Jen jsem souhlasně kývla a usmála se.

,,Tak, jak se těšíš zpět do Bradavic?" zeptala se mě a posadila se na židli u baru, co jsme měli v kuchyni.

,,Jediné na co se nětěším, je Malfoy a jeho arogantní obličej," zaskučela jsem a maminka se nahlas zasmála. Zbožňuju její smích. Melodický, a přesto i trochu vtipný.

Povídali jsme si až do půlnoci, kdy jsme se rozhodli, že nadešel čas, vydat se na kutě. Popřáli jsme si dobrou noc a každá se vydala do své ložnice. Vstoupila jsem do koupelny a okamžitě zamířila ke sprchovému koutu, do kterého jsem následně vstoupila. Pustila jsem si vodu, která byla přímo vařící. Ve sprše jsem strávila hodinu. Mé napjaté svaly se krásně uvolnily. Oblékla jsem si své pyžamo a stoupla si před zrcadlo. Rozčesala jsem si své dlouhé vlasy, které jsem stáhla do nedbalého culíku. Vyčistila si zuby a vydala se do svého pokoje. Zalehla jsem do své postele.Trvalo mi dlouho, než jsem usnula, ale nakonec se přece jen povedlo.

Asi hodinu jsem měla bezesný spánek, ale to se náhle změnilo.

Objevila jsem se u nějakého jezera, které bylo obrostlé stromy. Toto místo působilo strašidelným dojmem. Nikdy jsem tu nebyla a ani o takové hrůzostrašné krajině neslyšela. Odkudkoliv na vás mohlo přilétnout zaklínadlo a vy byste si toho ani nevšimli, protože nešlo vidět ani na krok. Pouze kolem mě vyzařovala tyrkysová aura, avšak zapříčinila pouze to, že jako jediná jsem byla vidět dokonale. Stal se ze mě lehký terč. Jestli by mě někdo chtěl zabít, povedlo by se mu to a ani by se nemusel snažit.

Otáčela jsem se pořád dokola a snažila se najít nějaký bod, který by mi prozradil, kde se to nacházím, ale pořád nic. Viděla jsem pouze obrys jezera a stromů. Z povzdálí jsem slyšela houkání sovy. Cítila jsem, jak mi chlad způsobuje husí kůži. Nikoho kromě mě jsem nezahlédla. Cítila jsem se naprosto bezmocná.