kapitola 45. - James Potter

2.8K 196 21
                                    

POHLED STEPHANIE

Harryho otec bude učit obranu proti černé magii? Prý je to dobrý bystrozor. Určitě má spoustu zkušeností, ale i tak. Dávají mému otci daleko větší důvod proto, aby poslal smrtijedy do Bradavic.

,,Hostina může začít," Brumbál tleskl a na stolech se objevilo jídlo. Natáhla jsem se pro kuře. Naložila jsem si večeři na talíř. Poklidně jsem jedla a nemluvila. V hlavě se mi honila spousta myšlenek.

Co když se mému otci povede někdy povstat? Co když zjistí pravdu o mně a mé matce? Nastane katastrofa a já jí nebudu schopna zabránit.

,,Steph?" ozvalo se kousek ode mě. Pohlédla jsem na Matta a vybídla ho, ať pokračuje.

,,Měli bychom jít. Večeře už končí," usmála se na mě má zrzavá kamarádka. Kývla jsem a vstala. Šli jsme ke vchodu. Věnovala jsem úsměv Harrymu. Pamatuje si, že jsme se udobřili. Nic víc, nic míň. Vší silou jsem zatlačila do dveří, aby se otevřeli. Prošla jsem a vydala se chodbou k Havraspáru. Cítila jsem se strašně unavená. Moje myšlenkové pochody neznají mezí.

Utahaně jsem prošla vchodem do společenky a nějakým zázrakem se mi povedlo doplazit až do pokoje. Holky ještě nedošly, takže mám klid.

Kufr mi ležel vedle postele. Přešla jsem k němu, otevřela ho a vytáhla si pyžamo. Zalezla jsem do koupelny a vlezla do sprchy. Nechala jsem si po těle stékat vařící kapky vody. Všechny svaly v těle se mi uvolnili. Slastně jsem vydechla. Takto jsem strávila dobrou půlhodinku. Zabalila jsem se do ručníku a stoupla si před zrcadlo. Vlasy jsem si stáhla do ledabylého drdolu, aby mi nepřekážely. Popadla jsem zubní pastu a kartáček na zuby. Pořádně jsem si vyčistila chrup. Hodila jsem na sebe své pyžámko, které se skládalo z bílého trička a černých kraťásků. Vrátila jsem se do pokoje a rychle skočila do postele. Zabalila jsem se pořádně do peřiny a pohybem ruky zhasla všechny svíce. Zavřela jsem oči a pomalu se vzdalovala od reality. Usnula jsem během chvilky.

Octla jsem na nějakém hřbitově. Nakrčila jsem obočí a rozhlédla se, jestli někoho nezahlédnu. Jediné v dohledu byly náhrobky. Přešla jsem k jednomu a přečetla si jméno. Tom Raddle? Rok by seděl na mého děda.

,,Právě se díváš na hrob hnusného mudly, který pošpinil naši linii," zasyčel někdo za mým zády. Otočila jsem se a čelila chladnému pohledu Salazar Zmijozela.

,,Zase ty? Co po mně chceš tentokrát?" procedila jsem skrz zuby a založila si ruce na hrudi.

,,Uvědomuješ si jakou mocí vládneš v tak nízkém věku? Mohla bys pomoct svému otci v návratu," usmál se na mě. v jeho očích plálo nadšení a také zlomyslnost.

,,Tohle opravdu nemám v plánu. Nepomohu mu v návratu. To ti nedošlo, že proti němu bojuji?" nadzvihla jsem obočí a přenesla váhu z jedné nohy na druhou.

,,Nebude trvat dlouho a prozradíš se. Už i mladý Malfoy ví, kdo jsi," zasmál se krutě. Na sucho jsem polkla. Ne! Já Dracovi věřím! Slíbil to!

,,On mu nic neřekne. Voldemort se nikdy nedozví, že to já jsem jeho dcera!" zakřičela jsem a pohodila zběsile rukama.

,,A co kdybych na něj použil Imperio?" ušklíbl se. Zbledla jsem.

,,To neuděláš! Protože pak bych jednoduše mohla použít svou veškerou moc na to, abych zničila svého otce a to ty určitě nechceš," ďábelský škleb zdobil má ústa.

,,Ani si neuvědomuješ, jak moc se hodíš do rodu Zmijozelů. Taková podlá mrcha...jsem na tebe pyšný," mrkl na mě. Zatla jsem dlaně v pěst.

Ravenclaw and Slytherin [CZ, HP FF]✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat