Lhal jsem jí. Bránil jsem tě. Nevím proč to tak bylo, ale jedno vím jistě: Hanji měla ve všem pravdu. Už tehdy jsi pomalu lámal mojí bariéru. Do teď nemám nejmenší ponětí, jak se ti to povedlo. Choval jsem se jako vždycky. Ale víš ty co Erene? Možná vím. Možná za to všechno mohl ten tvůj úsměv, který mě doprovázel celý rok. Možná ten ve mně zanechal skulinku, kterou jsi prokoukl dovnitř. A už ses nedostal zpět na světlo.
Chci to vrátit.
Vím, že mi teď určitě říkáš, ať si někoho najdu. Seš typ tohohle člověka.
Problém je v tom, že já si nikoho nechci najít Erene. Chci jenom tebe. Podívej se kolik let od toho všeho uběhlo. A stejně tě miluji.
Miluji tě Erene, a vždycky budu. Na tohle nezapomeň.
Nechci si nikoho jiného najít, ta láska nebude tak silná. To vím na sto procent.
„Miluji tě Erene," zašeptám do nočního vzduchu.
ČTEŠ
Ve vzpomínkách (Riren/Ereri)
FanfictionErene, už to bude pět let, co jsme se viděli naposledy. A bude to deset let, co jsme se dali dohromady. Možná si na mě už zapoměl, ale já na tebe ne. Jsem tvým velkým dlužníkem, nedovolím si na tebe zapomenout, to se nikdy nestane. Celý život si mi...
