Ve vzpomínkách (Riren/Ereri)

Kapitola 78

     Opět spojím naše rty, je to úžasný pocit. A teď je to ještě úžasnější než před chvílí, protože mě Eren bere takového jaký jsem bez ohledu na minulost. Nenazývá mě chudáčkem, neštítí se mě. Nic z toho nedělá.
     Opatrně se zvednu se snahou nepřerušit tyto vášnivé a dychtivé polibky. Přinutím ho tak taky se zvednout jelikož ani on tuhle slast nechce přerušit. Dveře od ložnice jsou jen kousíček, hned vedle televize, která je v tuto chvíli za mnou.
Kruci, proč musí být Eren tak moc vysoký? A nebo já tak malý? Byl jsem donucen si ho přitáhnout níž na svojí úroveň, já se zvětšit nemůžu, tak si to bude muset přetrpět. Nebrání se, zdá se, že mu to nevadí. Pomalu couvu ke dveřím, které jsou z leva za mnou. Jde za mnou jako pejsek jen aby se ode mě nemusel ani na vteřinu odtrhnout. Přitiskne si mě k sobě a vezme za kliku dveří, které mám už přímo za sebou. Vypadá dost nedočkavě. Zdá se, že jakmile to na něj přijde, tak se promění z dítěte ve zvíře.
     Je pravda, že co se týče většiny věcí, které dělám, tak jsem surový, hrubý a nedbám vše okecávat, ale co se týče sexu - i když jsem ještě žádný neměl - tak moc dobře vím, že si potrpím na předehře. A to nejsem ani romantik, ale tohle mi prostě přijde jako samozřejmost bez které bych se - jak jsem předpokládal - neobešel.
     Jakmile ucítím nátlak na lýtka, tak se okamžitě přetočím, abych nezahučel do postele já, ale Eren, takže nakonec spadl on. Jen, co jsem si na něm udělal pohodlí okamžitě jsem opustil jeho sladké a hebké rty a přesunul se k jeho krčku, který by potřeboval trošku sktrášlit kousanci a fleky. Ostatně to by potřebovalo celé jeho tělo. Chvěje se celý vzrušením, které mu způsobuji. Do podbříška mě začne téměř během chvilky tlačit jeho vztyčený krasavec ke kterému se plánuji dostat v pozdějších dobách. Ale přece jenom tento náhlý tlak na tak citlivé místo se mnou dokázal pěkně zamávat. Ne jen, že jsem musel vzrušením vydechnout přebytečný vzduch - naštěstní jsem nevydal žádný sten či vzdych - ale taky to začalo probouzet mou chloubu, která mi pomalu začala trvdnout. Eren ale pod takovýmto nátlakem ten sten vydal, což byla slast pro mé uši. Potřeboval jsem to nutně slyšet ještě jednou a mé ruce očividně nebily proti, jelikož se ujmuly bradavek.
     „L-Levi!" zasténá. Přestanu líbat jeho hruď, podívám se na něj. „Vykašli se potom na přípravu, ano?" prudce vydechuje a nadechuje.
     Vím, co tím myslí, ale nějak se mi to nezdá, že zrovna on by se dobrovolně vzdal přípravy „Jsi si jistý?" zamumlám mu do břicha, které opět opečovávám.
     „Jo, tohle je k nevydržení, co děláš! Neříkej mi, že jsi to opravdu nikdy nedělal! Nevěřím ti ani kulový!" snaží se mluvit bez vzdychů.
     „Nikdy se mi nepostavil, nikdy jsem to nedělal, nikdy nemasturboval, s nikým nechodil, nikoho nemiloval, nepolíbil, nic takového jsem nikdy nezažil a to všechno jenom kvůli traumatu z dětství," mluvím vážně ale zároveň klidně. Sice mu nechci říct o své minulosti v nejbližší době, ale jsem si víc než jist, že do budoucna bude první, kdo se to dozví. A taky nejspíš jediný.

     V tu chvíli jsem byl zaneprázdněn prací, která zahrnovala péči o jeho tělo, proto jsem si neuvědomoval, že jsem mluvil o své minulosti. Byl jsem klidný, nevztekal jsem se, nic z toho. Tady se má brána do mé minulosti pomalu začala otevírat, stačilo pár kroků a Eren mohl vědět úplně všechno.

     „Tohle je asi nejmučivější a nejlepší předehra, kterou jsem kdy měl," prohodí mezi vzdychy „a prosil bych sundat už ty kalhoty, nebo se upeču!" dodá.
     Pravda, horko je i mně, zbytečné hadry na sobě nepotřebuji, navíc ani nevyhovují mému již vztyčenému údu. Počítám s tím, že u Erena to bude stejné. Chytím jeho lem kalhot avšak nemám v plánu mu je hned sundat, spíš kolem okraje kalhot jen tak kroužím a sleduji, co to s ním dělá. Dokáže v tomle stavu být vůbec uražený? Není vyloženě uražený, ale v jeho očích jde něco jako uraženost trošičku vidět. Ruka přejede přes lem k levému stehnu až ke kolenu u kterého se otočí a vezme to zpět přes vnitřní stranu stehná až k rozkroku, přes který taky přejede, Eren se může nad takovým náhlým vrušením zbláznit. Prohnul se v zádech tím návalem škou, co mu projel tělem.
     „Jestli mi tohle nepřestaneš dělat tak ti udělám přesně to samý!" Má co dělat, aby se neudělal ještě před tím vším, což by klidně mohl, stejně bych nepřestal. Políbím mu přes látku jeho kalhot žálud, který  zatím stanuje, je jen otázkou času než ho z toho stanu vytáhnu a on se tak bude moct ukázat se vší parádou, kterou má. To ale už Eren nevydrží a vymrští se do sedu a mě schodí na záda. Během vteřiny je nade mnou. V obličeji je celý rudý, oči se mu lesknou vzrušením snad ještě víc jak na pohovce, oddechuje a snaží se uklidnit. Tahle pozice se mi nelíbí, radši bych chtěl být ten nahoře. V mžiku oka jsem měl kalhoty i s boxerkama dole. Takovou úlevu jsem snad v životě nezažil. Konečně můžu volně dýchat.
     „Teď si to užij ty jeden mučiteli," prohodí a vezme si mojí choubu do úst. Zhluboka se nadechnu nad tou rozkoší. Nemá dávicí reflexy, což je na jednu stranu milé zjištění, ale na druhou stranu vražedná zbraň. Pomalu zvedá hlavu nahoru a dolu, to pomalé tempo mě zabije. Jeho zoubky jednou za čas jemně zkousnou, což je nepředstavitelná slast. Jeho jazyk se kmytá všude, kde to je jenom možné. Začínám vzdychat, tohle se prostě nedá ovládat. Často se zdrží u žaludu, který polaská svými rtíky, a obrkouží svým jazykem. Mám chuť ho zabít, ale zároveň nechci, aby přestal. Je to otřesný pocit, když nevíte, co vlastně chcete. Je úžasný, co ta jeho pusinka svede. Během této akce si začne rozepínat kalhoty, které co nevidět letí do kouta místnosti. Společně s nimi i boxerky. Mé vzdychání je jeho slastí, která ho nutí mě ještě více mučit. Já toho kluka tak nenávidím a přitom tak miluju.
     Naposledy pohne hlavou dolu a nahoru, potom už jen nasliní můj žalud a vymaní ho ze svých úst. Popoleze kousek dopředu a chytí můj pyj do ruky. Nasměruje si ho do svého otvoru. Cítím tlak, jak se do něj začínám pomalu dostávat až je nakonec na doraz. Je to neuvěřitelně úžasný pocit. Chvíli si zvyká a potom se začne pomalu pohybovat nahoru a dolu. Sednu si, není mi zrovna příjemné ležet a nic nedělat. Utápět se ve slasti a nijak tomu nepřispívat je nuda. Využil jsem situace, když se pohyboval ještě pomalu a vyměnil si s ním pár polibků, které mi s láskou vracel. Čas ale plynul a nás přepadl chtíč po tom druhém a po té slasti. Eren se začínal rychleji nadzvedávat a tím jsem byl donucen se od něj odpojit rty. Nemám v nejmenším zájmu se od něj nechat kousnout. Jak jsem již řekl, chtěli jsme oba víc, Eren si začal určovat své tempo, což je naprosto v pořádku. Já jsem chtěl ale, abych byl v něm, co nejvíc to jde. Nikdy jsem moc nechápal, proč po takové věci lidé touží, jak je to vůbec napadne, teď to ale už chápu. Jeho přírazy jsem doladil. Chytil jsem ho za boky a každý příraz zrychlil tlakem na mě. Eren vzdychal mé jméno snad neustále, sténal a křičel co nejpotišeji to šlo. Když už nemohl popadnout z neustálého křiku dech, spomalil a zašeptal sípavým hlasem „jsi úžasný Levi." Ještě chvíli se vydýchával a poté už byla cílová rovinka, kdy opět zrychlil a způsobil tak nám oběma orgasmus. Jsem si vědom, že jsem k tomu nijak moc nepřispěl, ale to se příště jistojistě nebude opakovat, příště si totiž pohraju já a ne on.
     Nadzvednul se, aby ze sebe mohl vytáhnout to, co mu nepatří, a spadl do postele ve které se zachumlal do peřiny. Napodobil jsem ho a svalil se k němu a ukradl jsem mu kousek peřiny. Obejmul mě a se spokojeným úsměvem zavřel oči. Oba dva jsme se vydýchávali a snažili se tak uklidnit srdce, které hřmí v naších hrudích. Eren do pár minut usne a já ho zanedlouho následuji.