*o dva týdny pozdějiPoté party jsem se s ním už neviděla.Ani bych nechtěla.
Bojím se s ním znovu potkat v tváří tvář po tom co se stalo.Spoustu lidí by to nebralo vážně.Já to tak ale beru.Kord když se jedná o nějakého kamaráda mého kamaráda.I když to byl jen úlet,který jsem zastavila včas.Nikdy tohle nedělám.Nebo spíš,ještě nikdy se mi to nestalo.
Přesto pořád nedokážu nemyslet na jeho rty.Prsty se furt dotýkám těch mých,jen když si na to vzpomenu.Zatím pokaždé akci s kamarády jsem ho nepotkala.
Dnes máme zase po dlouhé době všichni společné setkání.Všichni známý a kamarádi u jednoho stolu,na večeři.Proto je malá pravděpodobnost,že tam bude.Dost společenská událost na to,že se tam všichni známe,ale je to taková tradice.Všichni po hromadě po roce. Upravená a oblečená v nových šatech na ramínkách jsem se vydala na místo,kde jsme měli sraz.*
Vystoupila jsem z taxíku ven na chodník.Byla jsem před tou restaurací,kde by měla být večeře.Podívala jsem se na čas a vešla dovnitř.Byla jsem tam trochu později.
Rozhlédla jsem se a na začátku už viděla Sáru,
která se domlouvala na něčem s číšníkem."Lauro!"Mávla rukou když si mě všimla a já k ní došla.
"Ahoj,sluší ti to."Pozdravila jsem jí a ona mě chytila kolem pasu.
"Díky,tobě taky."Zasmály se a šly jsme do zamluveného salonku.
Prošly jsme menší záclonou a uviděla jsem tam všechny u stolu jak se baví.Během cesty k nim jsem si ale všimla i jeho.V tu chvíli mě polil studený pot.Co tady sakra dělá?
Pozdravili jsme se se všemi a sedli jsme si.Když jsme se všichni usadili,polkla jsem nervozitou protože jsem cítila jeho pohled na mě.Po celou dobu večeře jsem byla nesvá,místo toho abych se soustředila na konverzace,co jsme během večera vedli,soustředila jsem se na každý svůj pohyb,co jsem udělala protože jsem si připadala jeho pohledem paralyzovaná.
Najednou se z příjemné přátelské sešlosti stala noční můra, ze které jsem se chtěla probudit. Kopla jsem do sebe zbytek vína z číše a vstala jsem od stolu."Omluvte mě."Usmála jsem se na ně a namířila jsem si to na záchody.
Nevěděla jsem,co mám dělat.Nechci se tam vracet,ale je mi hloupý jen tak odejít. Opřela jsem se rukama o umyvadlo a podívala se na sebe do zrcadla.
"Bože."Povzdychla jsem si když jsem viděla sebe v zrcadle.Upravila jsem si rtěnku a v tu chvíli přišla i Sára.
"Je ti dobře?"Zeptala se když mě uviděla.
"Nevím,je mi divně radši půjdu už domů."Řekla jsem jí a vzala si kabelku.
"Není to kvůli němu?"Zeptala se a já se na ní zaskočeně podívala.
"C-co?Ne!"Vyhrkla jsem na ní.
"Vím,že jste se na té party líbali."Když to dořekla,chvíli jsem zapomněla dýchat.
"Byli jsme oba mimo a nevěděli,co děláme."Mávla jsem rukama.Nevím jestli jsem se v tu chvíli snažila přesvědčit jí nebo mě.
"Tak nikam nechoď a pojď se mnou za ostatními."Řekla jako kdyby mě provokovala.Jenom jsem se na ni s přivřenými oči podívala.
"Fajn."Řekla jsem jí když už si myslela,že vyhrála.I když jsem se pomalu chystala domů,nechtěla jsem aby si myslela,že jdu kvůli němu.Proto jsem se rychle odhodlala a vyšla ze záchodu.
Namířila si to k našemu salonku a cestou ke stolu mě zastavila něčí ruka.Byli jsme po večeři a spíš se už jen popíjelo.Proto všichni ani nebyli u stolu."Ahoj."Usmál se na mě když jsem se otočila.Sakra.
"Ahoj."Snažila jsem se ho pozdravit co nejvíc sebevědomě.Pohledem jsem sklouzla dolů a prohlédla si ho.
Měl bílou košili s černou kravatou a na to černý oblek.Ani to tetování,co mu šlo vidět nevypadalo špatně,naopak.Jako celek to vypadalo dobře."Doufal jsem,že tě tady potkám."Řekl mi.Škoda,že to nemůžu říct já o něm.
Zvedla jsem pohled ze země na něj.Uviděla jsem jeho sčesané vlasy.Pousmála jsem se nad myšlenkou,že dokáže být tak elegantní a přesto sexy.
Než jsem stačila cokoliv říct,vedle něj se objevil Sáry přítel."Pojďte si připít na dnešek."Řekl a hned zmizel.Podívali jsme se na sebe a šli ke stolu. Vzali jsme si každý svou skleničku s pitím a až Mark-Sáry přítel,pronesl přípitek,všichni jsme si cinkli.Při napití jsem se na něj podívala a on na mě.Sklenku jsem položila zpátky na stůl dřív jako on a chtěla se vypařit z jeho dohledu.Nestihla jsem to.
"Ty někam jdeš?"Zastavil mě.
"Už půjdu domů."
"Ty se mi vyhýbáš?"Zeptal se mě trochu s pobaveným výrazem a já se na něho zamračila.
"Nevyhýbám-"
"Tak proč ses vždycky ptala Marka,když jste někam šli,jestli tam budu i já?"Skočil mi do řeči a já si povzdychla.Mark mi občas přijde až moc upovídaný.Někdy neví kdy přestat,jako právě teď.
"Je to tím,že jsme se líbali?"Zeptal se rovnou.
"Neříkej to nahlas."Odtáhla jsem ho na stranu když okolo nás procházeli kamarádi.
"Byli jsme oba dva zhulení."Pokračovala jsem a on se zasmál.
"Hlavně neříkej,že se ti to nelíbilo."Pronesl a já se mu zadívala do očí.Trochu mě to donutilo se nad tím zamyslet.
"Byl to jen úlet."Snažila jsem se jeho i sebe přesvědčit.
"Tak proč se mi vyhýbáš?"Dostal mě.
"Vždyť ani nevíš moje jméno."Trochu jsem si povzdychla protože jsem si připadala zoufale.
"Lauro."Oslovil mě a tím mě zaskočil.
"Petr."Nastavil mi ruku a v ten moment jsem se zasmála.Ruku jsem mu ale podala.
"Jestli ti jde o to,že se vůbec neznáme,rád se s tebou někam půjdu."Usmál se a já taky.Jak je možný,že mu to takhle všechno vychází?
Po tom našem dialogu jsme se z večeře ocitli venku před restaurací.Kouřili jsme a u toho si i povídali.Byl dost vtipný,ale něco mi na něm pak nesedělo.Po nějaké době mi začal skákat do řeči a snažil se mi věty dokončovat.
Nedávala jsem tomu ale velkou hodnotu a snažila jsem se to ignorovat.Přece jenom jsme toho dneska dost vypili,nebo aspoň já."Takže zítra v osm."Řekla jsem když přijel taxi.
"V osm."Usmál se na mě a rozloučili jsme se.Chtěla jsem nastoupit,ale ještě naposled jsem se na něj otočila.Šel opačným směrem,v saku a s cigaretou v ruce.Zakousla jsem se do rtu.S myšlenkami na něj jsem jenom odvrátila zrak.Začala jsem se docela těšit na zítřek..
Zdravím,omlouvám se za chyby:D Názor?
ČTEŠ
Dotek /STEIN27
FanfictionByla jsem jako lapená vášní.Strašně mě lákalo to neznámo a on mě do toho vtáhnul se vším všudy.. with STEIN27 -Příběh je jen čistá fikce a i já nemám takové zkušenosti.Proto jsou části s drogami sesbírané z různých dokumentů o drogách,fórech,Web...