POHLED PETRAVšechno se to posralo.Nejdřív ty zasraný prašky na bolest a teď tohle.Ironie je že se to stalo s práškama na bolest.Měl jsem skoro všechno ale já se vždycky dojebu s práškama na bolest.Nikdy neodhadnu kolik si toho mám vzít a ten den jsem byl úplně mimo.
Nechtěl jsem aby se kvůli mě trápila,ale já se takhle trápil dál.Musel jsem,neodolal jsem.Jsem zbabělec.
Bylo mi jí líto.Když na mě koukala těma svýma hnědýma očima,které mě prosily.
Nedokážu si ani představit její pohled kdyby mě právě teď viděla.Najetýho zbabělce.Mimo realitu a štastný zároveň.Štastnější bych byl ale s ní.
Po těch pár dnech co jsem byli na dojezdech jsem to nedal.Bylo to jako by mě něco škrtilo.První den venku jsem si hned musel šlehnout.Nebyl jsem na to pyšný.Co mám ale dělat?
Teď když už ale něco tuší si musím dávat větší pozor.
Seděl jsem v autě.Před klubem kde jsem před chvíli předal "zboží",a tím zbylým "zboží" teď sedím v autě kde jsem si před necelou hodinu střelil.Ani nevyjádřím slovy jaký to bylo když jsem si šlehl poprvé od těch dojezdů.Jakoby mě někdo přijel zachránit a osvobodit z tohohle černobílého světa.
Všechno najednou zářilo a barvy byli všude.Strašně pomalu jsem dýchal že jsem občas myslel že nedýchám.Padal jsem a přitom lítal.Nejsem schopný přestat a nikdy jsem asi nebyl.I když jsem tolikrát chtěl.
Dneska musím být ale dřív doma,slíbil jsem jí to.Včera když se přede mnou rozplakala,se ve mně něco zlomilo.Nikdy jsem jí takhle neviděl.Věděl jsem ale čím to bude.Plakala kvůli mně a to mě ničilo ze všechno nejvíc.Čert vem nějaký kokoty co jí něco řekli a ona byla z toho smutná.Teď byla nešťastná ze mě a já s tím mohl něco udělat.Jenže neudělám,jsem srab.Obyčejný smrtelník který jí chtěl dělat šťastnou když mi bez nejmenšího tušení padla do klína.Mám pocit že ale bůh udělal omyl.Nezasloužím si ji.I když mi ona ale tvrdí opak,já jí i tak nevěřím,ale hlavou jsem vždy přikyvoval že věřím.**
Přijel jsem před byt a viděl jak se v oknech našeho bytu svítí.Zatáhl jsem za ruční brzdu a odpoutal se.Chtěl jsem aby věděla že mi není jedno co říká a že mě to taky štve.Proto jsem jí po cestě koupil čokoládu kterou má ráda.Kytku za kterou mě možná zabije ale já chci aby věděla že na ní myslím.
Rozešel jsem se k bytu a zazvonil na zvonek.Ještě před tím jsem si upravil vlasy a čekal než přijde.Byl jsem najednou nesvůj a to jdu jen do mého bytu.
Po chvíli jsem uslyšel kroky a hned na to uviděl jak se pootevřeli dveře."Já si ale žádného dokonalého muže neobjednala."Viděl jsem její zářivý úsměv.Kéž bych byl dokonalý.Usmál jsem se na ní a ona otevřela dveře uplně.
"Ahoj."Šeptla a já se k ní naklonil.Věnoval jsem jí polibek na rty.
"Nenazýval bych se dokonalým, ale něco jsem ti koupil."Natáhl jsem k ní ruku ve které jsem měl růže a ona se na mě stydlivě podívala.
"Děkuju."Usmála se a já jí podal ještě čokoládu.Ne že bych si myslel že tím vyřeším ten včerejšek ale chtěl jsem jí udělat radost.
"A já si říkala že bych tu čokoládu měla přestat jíst."Zasmála se a já jí chytl okolo pasu.Do vlasů jí vtisknul polibek a šel s ní do kuchyně.
"Jsem ráda že si přišel dřív."Prolomila ticho potom co květiny dala do vázy s vodou a já na ní nechal oči celou dobu.Jako ona celou dobu tady na mě čeká a já jí lžu.
"Nechci aby si se kvůli mně trápila."Řekl jsem jí.Bylo ale vidět že o tom včerejšku moc mluvit nechce.
"To je jedno,hlavně že jsi tady se mnou."Její slova mě hladily na duši.Pokaždé co mluvila o nás mě to hřálo.Její hlas.
Jen já se chovám jako debil.Můžu to ale kdykoliv napravit.Teď je na to ta chvíle."Můžeme se podívat na jeden film,který jsem našla,uděláme si ještě něco k jídlu? "Navrhla zády ke mě a já se usmál.Přešel jsem k ní ze zadu.
"Dobře."Ruku jsem jí položil na rameno a sjel s ní až k její dlani.Zastavil jsem jí přitom v její práci a proto se na mě otočila.Než stačila cokoliv říct,s mými rty jsem už pohyboval na těch jejich.Druhou ruku jsem jí dál okolo pasu.Usmála se do polibku a já s ní.Položila věci z ruky na linku a otočila se ke mně tělem.Rukama mi tiskla tváře a já si jí na sebe vysadil.
Pomalu jsem se s ní rozešel do ložnice a položil jí na postel.
Chtěl jsem se od ní odtáhnout ale ona mě chytla zpátky za tričko.Zajela mi rukou do vlasů a já ucítil tu vlnu touhy která ve mě projela.Zmáčkl jsem její boky a pak rukama zajel až pod triko.Naklonil jsem se k jejímu krku a začal tam vytvářet pusou krvavé flíčky.Rukou jsem jí pak zmáčkl prso a druhou jí rozepl podprsenku.Hned mi pomohla a přetáhla si triko přes hlavu.Spolu s podprsenkou je zahodila na zem a mě se naskytl pohled na její prsa.Nádherné dokonalé prsa.Začal jsem jí rozdával všude po těle polibky.Její tělo.Miluju každý její ohyb a tvar.Každé znamínko za které se styděla a snažila se ho vždy skrýt.Nemohl jsem se jí nikdy nabažit.Ona je moje jediná dobrá závislost.
Začal jsem jí stahovat její krátké kraťasy.Pomalu jsem se s polibkama blížil k jejímu místu a slyšel jak zrychleně dýchá.Dával jsem si na čas když jsem jí rozdával polibky na vnitřní stranu stehna.Prsty jsem přejel přes látku kalhotek a ona trochu pokrčila nohy.Odhrnul jsem kus látky kalhotek a políbil ji i tam.Prohla se v zádech když jsem jí přes místo začal přejíždět jazykem.Když jsem v tom nepřestával,začal jí jazykem víc dráždit.Její ruka se ucitla na mém ramenu a já se usmál,jakou moc nad ní teď mám...Čekali jste to?
Zdravím,omlouvám se za chyby.
Doufám že se vám příběh líbí,
dejte mi do komentářů váš názor prosím💓
Chtěli by jste i v sobotu další část?

ČTEŠ
Dotek /STEIN27
FanfictionByla jsem jako lapená vášní.Strašně mě lákalo to neznámo a on mě do toho vtáhnul se vším všudy.. with STEIN27 -Příběh je jen čistá fikce a i já nemám takové zkušenosti.Proto jsou části s drogami sesbírané z různých dokumentů o drogách,fórech,Web...