Dotek /STEIN27

Part 28

Uslyšela jsem klíče v zámku.Dveře se otevřely a v nich stál on.Já k němu došla zrovna když si položil batoh na zem.Vyhodil z kapsy na stůl klíče od auta a s nimi i omylem pytlíček s trávou.

"To mělo bejt překvapení."Zasmál se když si všimnul že jsem to viděla a já se usmála.Vzala jsem si ten pytlíček a prohlédla obsah.

"Víš že nemám ráda překvapení."Řekla jsem mu na zpět.On si to ode mě vzal.S taškou pak přešel do pokoje kde si začal vybalovat a já si k němu sedla na postel.Předtím jsem mu vyprázdnila poličku ve skříni.Začal si tam rovnat pár svých kousků oblečení.Musela jsem se nad tím usmát.

"Dáme si teda?"Zeptala jsem se ho trochu provokativně a on se na mě podíval.

"Chceš?"Zeptal se mě taky a já se na něho s usměvem podívala.Potřebuju to. Do skříně dal poslední věci a zavřel jí.Sedl si ke mě na postel a z kapsy vyndal to "překvapení".Usmála jsem se sama pro sebe když jsem si uvědomila že mi chtěl udělat radost.
Myslím si ale že by každá jiná holka ocenila  jinou kytku než právě trávu.On mě ale moc dobře zná.
Vyndal z menší kapsy od batohu věci aby jsme si mohli ubalit.Do drtičky si nandal kus obsahu z pytlíčku se kterou pak začal otáčet a tím ji drtit.Já jsem mu mezitím držela papírek s filtrem,než mi tam nasypal výsledek.Jako zkušená jsem to v pořádku zabalila a konec brka zatočila.
Vložila jsem si to do úst a podívala se s tím na něj.On mi to zapálil a já si ten kouř co mi vždy způsoboval bezstarost,vtáhla do plic.Vydechla jsem to a podala mu ho.On to po mě zopakoval.

*

Po vyhulení celého brka jsme jen tak leželi na posteli.Hladila jsem ho ve vlasech,trochu mě fascinovaly.
Dokud jsem nedostala chuť na něco sladkého.

"Dala bych si něco sladkýho."Povzdechla jsem si.

"Neupečeme něco?"Zeptala jsem se ho po chvilce a on jakoby byl v jiném světě se probudil.

"Co?"Podíval se na mě.

"Mohli by jsme upéct sušenky."Pronesla jsem a on se zasmál.

"Jedině s trávou."Prohlásil s pohledem na strop.Musela jsem se tomu zasmát taky.

"Fajnn."Zabručela jsem a vstala.Chytla jsem ho za ruku a chtěla ho tak vytáhnout z postele.I když jsem neměla tolika síly,zvládla jsem to a on se postavil na nohy.Vydali jsme se rozesmátí do kuchyně a on si po cestě vzal pytlíček s bývajícím obsahem.                                                                                                         
Otevřela jsem lednici a začala si vyndavat různé suroviny.Vajíčka,mléko,máslo a všechno,co bylo k dispozici.Na internetu jsem si našla recept na sušenky a rozklikla první co jsem viděla.V míse jsem pak míchala všechny suroviny co byly potřeba a on do toho vysypal zbytek rozdrcené trávy.

"Jejda."Zasmál se když tam vysypal víc než kolik chtěl.Neřešila jsem to a zamíchala to s tím.To všechno do prováděl náš nekonečný smích.Pak jsme z toho oba dva začali tvarovat kuličky které jsme pokládali na plech.Nikdo nikdy by neřekl jak směšné to pečení bude.
Petr mi furt něco říkal a já se mu musela smát.I když to vůbec nesouviselo s tématem.On se zase smál mě,jak vypadám když peču.Uznávám že jsem nadělala trochu větší bordel ale nic co by se nedalo utřít jedním hadrem.                                                                                 
Plech jsem vložila do trouby a sedli jsme si před ní.Fascinovaně a nedočkavě jsme koukali do trouby až ty sušenky budou.

Po bytě se rozhléhal známý pach trávy a sušenky vypadaly že už jsou.Vypla jsem troubu ze které jsem pak vytáhla plech s hotovými sušenkami.Měla jsem na ně obrovskou chuť a hned jak trochu vychladly,jsem si vzala.Na jazyku se mi rozplývala sladká sušenka aniž bych poznala že jsme do ní dali něco navíc.Petr si vzal taky a začali jsme je tam oba dva jíst. 

Vůbec jsem neměla ponětí o času ale připadalo mi to všechno tak zpomalené.Sušenky jsme ani nedojedli všechny.Přejedení jsme si pak sedli na gauč.

"To jsme asi přehnali."Zasmál se a já taky.Pak hned na to nastala chvilka ticha.Všechno hrálo barvami.Naše ticho ale narušovalo dění z ulice.

"Víš co mám nejraději?"Zeptal se mě a já se na něho podívala.

"Když se zhulim,rád poslouchám hudbu."Prozradil mi.Hned na to vstal a šel si pro svůj mobil. Sedl si ke mně na zpět,když se vrátil s mobilem v ruce.Tam zapnul první písničku co měl v playlistu a dal jí nahlas.Mobil pak položil na stůl a nechal jí hrát.Opřela jsem se s ním o gauč a zaposlouchali se do hudby.

I když jsem ty písničky slyšela několikrát a dobře jsem je znala,pod tímhle vlivem to bylo jako bych je poslouchala poprvé.
Každé slovo v písničce a každý tón byl o dost citlivějším pro moje uši a tím mi to vytvářelo dojem výjmečnosti.Bylo to jako kdybych měla živou hudbu přímo v obývacím pokoji.Nic jsem na to nedokázala říct a on mi položil ruku na stehno.Takhle jsme tam seděli ještě nějakou dobu.

Po nějakém čase hudba ale přestala hrát.Ani jsme si to neuvědomili protože mě v uších ještě doznívala hudba.Pak se ale Petr odtáhnul a zkontroloval mobil.
Zjistil že se nedá zapnout,byl vybitý.Hned na to jsem se podívala na hodiny a nestačila se divit.Řekla bych že jsme tady seděli deset hodin a bude pozdě večer.Ve skutečnosti jsme tu neseděli ani hodinu..

A jaká kytka by vám udělala radost? :D