Dotek /STEIN27

Part 47

Věřila jsem že mluví pravdu.Jednou za čas to přece neuškodí ne?Před tím to byl omyl.Teď už se to jistě nestane.Máme to pod kontrolou.
Jediný on ve mně vzbuzoval naději,všechno špatné otočí v dobro a to na něm miluju.
Všechny emoce se mi míchaly do hromady a nešlo to zastavit.Byla jsem tak lehká.
Otočila jsem se k němu a rukou zajela do jeho vlasů.Byly tak hebké.
Ta touha byla asi vždy silnější než rozum.
Bylo příjemné se znovu soustředit na můj tlukot srdce a všechno negativní myšlení zahodit.Jakoby neexistovalo to špatné a byli jsme jen my dva.

Palcem mi přejel po dolním rtu a já měla obrovskou chuť ho políbit.

"Chceš to?"Zeptal se.Já s pohledem na jeho rty polkla.Nevěděla jsem co myslí ale jo.S ním vždycky,kdekoliv a kdykoliv.

"Moc."Věnovala jsem mu svůj pohled.Palec mi dal do pusy.Jen jsem se na něj dívala zatímco rty okolo palce jsem stáhla a začala ho sát.                                       
Byla jsem vždy potom krystalu úplně jiný člověk.Ten,kterého nic netrápí a nemá žádné zábrany.Byla jsem člověk,kterým jsem vždy chtěla být.
Díval se jak mám v puse jeho palec a nepřestával mi ho vsunovat dál do pusy.Trochu se mi zvedl žaludek když toho bylo na mě moc, proto jsem mu ruku chytla.Zastavila jsem ho a trochu si odkašlala.
Na rtech se mu pohrával úsměv.
Hřbetem ruky jsem si otřela koutek úst od slin.Na posteli které jsme leželi jsem se dala do sedu.

"Doufám že mě dneska nebudeš poutat."Stačila jsem mu říct než naše rty spojil v jedno.Nijak nereagoval a já se musela usmát do polibku.Jediný při čem byl zranitelný byl jeho orgasmus.Chtěla jsem to dneska udělat po svém.
Strčila jsem ho do hrudi.On mi s jeho nerovnováhou pomohl a lehl si na záda.Hned jsem si na něj sedla aby neměl šanci se zvednout.Vrhla jsem se na jeho rty.Byl trochu zaskočený,proto ruce,které měl zvednuté po chvilce položil na můj pas.Pomalu s nimi sjel až na můj zadek.Spolupracoval ale já se rozhodla s polibkami pokračovat po tváři na krk.Jednu ruku jsem měla na jeho tváři a druhou putovala po jeho břichu.Začala jsem mu na krku tvořit jeden velký cucflek.
S jiným jsem to nikdy nedělala.U něho jsem měla tu potřebu.Vlastně mě to i naučil běžně provozovat.
Patřila jsem jemu, a nějakým zázračným způsobem patřil on mě.To aby všechny holky,které se na něj podívají s myšlenkou na jeho rty věděli,že už líbají jiné.Všechny bývalky aby si nedělaly naděje.Posrané holky se kterými spal.Zasraná Adel.                   
Hned jak jsem si představila tu její odbarvenou hlavu jsem se zamračila.Jeho kůži na krku nepřestala sát.Naopak,přidala jsem na sání až ho to zabolelo.Trochu sebou škubl.
Jen jsem se na něho podívala.
Zajela jsem mu rukou do vlasů abych mu dala vlasy z čela,i když jsem věděla že se znovu rozcuchá.
Chtěla jsem z něho ze sednout ale zastavila mě jeho ruka.Přitáhl si mě k sobě a na rtech mi nechal jediný polibek.Usmála jsem se mu před rty ale on mě přetočil na záda.

"Hej!"Zasmála jsem se když mi chytil ruce a držel je pevně ve svých,tak abych se nemohla bránit.

"Vím o co ti jde."Řekl potichu a já se na něj jenom stydlivě podívala.

"Ty umíš číst myšlenky nebo co?"Zeptala jsem se ho a on se ke mně naklonil.

"Stačí mi jen se na tebe podívat."Řekl to před mými rty.Byl tak blízko obličejem k tomu mému.Díval se mi přitom do očí.Právě teď kouká na všechny moje nedokonalosti na pleti.

Sledovala jsem ho taky.Připadalo mi že ale na pleti nemá sebemenší chybu.To co tam má,patřilo k němu a milovala jsem to na něm.I když mi říkal že se mu to na něm nelíbí.
Budou jim jedno tvoje
chyby,naopak.Budou je na tobě milovat.
Vzpomněla jsem si na mamku.Její obličej,který byl unavený od těch všech prací co měla.
                                  
Petrův piercing, který měl v nose se na mě za blýsknul.Modré oči, které mi pronikaly až do duše.Kruhy pod očima co nikdy nezmizí a s každou bolestí jsou výraznější.
Chtěla jsem ho dělat jenom šťastným.Všechny rány zahojit.
Podívala jsem se na jeho tetování na čele.Nenápadné tři mini křížky.Pousmála jsem se nad obřím cucflekem, který jsem mu na krku zanechala.                                                                                                                             
Hledala jsem na něm nějakou nedokonalost,ale nenašla jsem jedinou.On se celou dobu koukal do mých očí.
Byl nečitelný.Připadalo mi že myslí nad stovkami věcí,ale o čem byly si nedokážu tipnout.Nevím proč mě to tak moc fascinovalo,možná to bylo tím krystalem.Možná proto že ho tak moc miluju.
Mám pocit že jsme tam na sebe koukali hodiny.                 

"Nikdy nevím co si myslíš ty."Prolomila jsem ticho a on se mi podíval na rty.

"Chceš to vědět?"Šeptl mi a já opatrně polkla.Měla jsem strach se i nadechnout.Zněl tak tajemně že jsem se na chvíli bála,ale přikývla jsem.                                                                                                                     
Hned na to,se mi přilepil na rty.Začal s nimi pohybovat a já spolupracovala.Někdy si říkám jestli nelíbal už lepší rty než jsou moje.Možná u toho myslí na nějakou jinou.                                                     
Rychle jsem tu myšlenku vytěsnila z hlavy.

"Nikdy tě nebudu mít dost."Zamumlal mezi polibkama.Já ho dál líbala.Připadalo mi že fakt umí číst myšlenky.Nebo to byla prostě náhoda,ale uklidnilo mě to.Já jeho nebudu mít nikdy v životě dost.

Zdravím,tak co na to říkáte ?:D